RSS

Kanál RSS

Inovace v bezpečnosti potravin

Potravinové alergie trápí mnoho lidí. Jedním z nejčastějších alergenů jsou mandle. Alergie na tyto ořechy typicky přetrvává po celý život nebo má nízkou míru vyléčení v dětství. V současné době je vyhýbání se konzumaci alergenu nejúčinnějším způsobem, jak předejít alergickým reakcím. Přítomnost skrytých alergenů v důsledku náhodné kontaminace během výroby potravin nicméně představuje vážné zdravotní riziko pro alergické spotřebitele. Proto je nutné vyvíjet moderní analytické metody pro stanovení stop alergenů obsažených v mandlích. Na tomto vývoji se podílí i prof. Jiří Barek z UNESCO Laboratoře elektrochemie životního prostředí na katedře analytické chemie Přírodovědecké fakulty UK ve spolupráci s Dr. Sofií Tvorynskou z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR

Freudova mýlka

Ztráta čichu jako jeden z příznaků onemocnění COVID-19 mnohým z nás ukázala, jak je pro nás tento smysl důležitý. Spousta vědců znehodnocovala význam čichu u lidí po několik století. Sigmund Freud čich dokonce spojoval se zvířecí stránkou lidské psychiky. Dnes už ale víme, jak velká mýlka to byla, a jak důležitý je tento smysl v naší komunikaci. Cestu, kterou si výzkum chemické signalizace prošel, popsala studie, které se zúčastnil Jan Havlíček z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Co nám prší nejen za humny?

Chemické složení atmosférických srážek má významný vliv na mnoho přírodních procesů s konečným důsledkem na celý ekosystém. Masivní úhyn lesů v důsledku kyselých dešťů je jen jedním z mnoha příkladů. Znalost složení srážek nám proto dává důležitý vhled do potenciálních následků pro naše životní prostředí včetně možnosti volby vhodných opatření. Tým odborníků v čele s Ivou Hůnovou z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy nedávno publikoval v časopise Chemosphere zajímavé výsledky dlouhodobého vývoje chemického složení srážek na našem území za posledních 40 let.

Důsledky rostlinných invazí závisí na konkrétním druhu

Invazní rostliny ovlivňují zásadním způsobem domácí rostlinná společenstva a mají negativní dopad na celkovou biodiverzitu. Jaký vliv na okolní prostředí mají dvě z nejúspěšnějších invazních rostlin, se podíval zblízka tým botaniků, pod taktovkou Margherity Gioria z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Na výzkumu se významně podílel i Petr Pyšek ze stejného pracoviště a z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Co ovlivňuje délku sezóny vytrvalých rostlin?

Stejně jako všechny ostatní organismy, i rostliny se musejí umět přizpůsobit podmínkám prostředí ve kterém žijí. Jejich okolí se ale neustále mění, ať už se jedná o změny jednorázové, či pravidelné (sezónní). Proto je potřeba, aby rostliny přizpůsobily délku svojí aktivity (aktivní sezónu) těmto změnám. Aktivní sezóna je závislá na mnoha faktorech, a jednotlivé druhy rostlin se mezi sebou liší její délkou. Jaká je délka aktivní sezóny různých druhů a na čem závisí? Tuto otázku si položili Tomáš Koubek, Tereza Mašková a Tomáš Herben z Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Zárodečné buňky, noví hráči v určení pohlaví želv

Z vajec želvy nádherné inkubovaných při nižších teplotách se líhnou samci, z vajec inkubovaných při vyšších teplotách samice. Současná představa teplotního určení pohlaví u této želvy se točí okolo podpůrných buněk gonád. Tým, jehož součástí byla i Barbora Straková z Katedry ekologie PřF UK, publikoval v časopise Current Biology práci, ve které se autoři zaměřili na roli dalšího buněčného typu – zárodečných buněk – při tomto procesu.

Biochemická podstata evolučního úspěchu termitů

Pro termity živící se dřevem je klíčová symbióza s bakteriemi a prvoky, kteří jim umožňují trávit celulózu nebo fixovat vzdušný dusík. Ani symbionti však nedokážou pokrýt termití spotřebu některých esenciálních látek, na které je dřevo chudé. Tým autorů pod vedením Roberta Hanuse (skupina Chemie společenského hmyzu, ÚOCHB AV ČR), jehož součástí byli i vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, se proto zaměřil na evoluci biosyntézy esenciální kyseliny linolové u termitů a švábů a její souvislosti s ekologickým úspěchem termitů. Výsledky své práce publikovali v časopise Molecular Biology and Evolution.

30 let české krajiny - 30 let změn

Krajina naší země se za dobu její samostatnosti výrazně změnila. Kde se kdysi pásly ovce, tam dnes najdeme pole. Kde kdysi bývala pole, tam dnes nacházíme lesy. Kde kdysi bývaly lesy, tam dnes třeba i bydlíme. Jak se změnila naše krajina od pádu komunismu? Jak způsoby, jakými ji využíváme, souvisí s vývojem naší společnosti a se změnami s ní spjatými? K jaké podobě vlastně směřuje česká krajina? Nejen tyto otázky se snažili zodpovědět Petra Grešlová z CENIA (CENIA – Czech Environmental Information Agency), Josef Laštovička a Přemysl Štych z Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Na stopě Alzheimerově chorobě

Alzheimerova choroba – zapomnětlivá nemoc. Toto zatím neléčitelné onemocnění, narušující správné fungování mozku, je v současnosti nejčastější příčinou demence. Čeští vědci se v nedávné studii snažili poodhalit možnou příčinu této choroby. Tomáš Macháček z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy také přispěl k pátrání po mechanismu vzniku tohoto onemocnění, a to zejména svými znalostmi v oboru infekční biologie a imunologie.

Izotopy pomáhají sledovat migraci ptáků a chránit africkou faunu

Afrika je významným hotspotem biodiverzity. Tuto oblast obývají tisíce druhů rostlin a živočichů a během období zimy na severní polokouli přivítá také velké množství tažných ptáků. Africká prostředí ovšem procházejí významnými změnami vlivem rostoucího tlaku lidské činnosti a klimatických změn. V posledních desetiletích zaznamenáváme dramatické poklesy početností mnoha druhů živočichů. K nejvýraznějším změnám dochází u tažných ptáků, které studuje Vojtěch Brlík z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Co nám mohou říct slzy?

Zrak je jedním z důležitějších smyslů a jeho poruchy, zejména glaukom, výrazně ovlivňují kvalitu života člověka. V lékařské praxi se využívají různé metody pro diagnostiku očních onemocnění. V současné době je vyšetření biomarkerů (molekul indikujících stav organismu) v slzách další potenciální diagnostickou a prognostickou metodou. Zkoumáním možností využití cytokinů v slzách k těmto účelům se zabývaly Dominika Mravec Bencúrová a Pavlína Daňková z Laboratoře molekulární antropologie na Katedře antropologie a genetiky člověka z Přírodovědecké fakulty UK.

O obrněných hadech

Při zmínce o kostěných útvarech uložených v kůži v podobě šupin či plátů si nejspíše představíme obrněné pravěké dinosaury. V současné době se však ukazuje, že jsou tyto struktury běžné i u šupinatých plazů (Squamata), ale nikdy nebyly popsány u hadů. Jelikož je tato skupina velmi diverzifikovaná, rozhodl se na ni zaměřit tým odborníků pod vedením Petry Frýdlové a Daniela Frynty z Katedry zoologie, Přírodovědecké fakulty, Univerzity Karlovy.

Umělá inteligence objevuje nové geny

Naše okolí je plné organismů nesoucích genetickou informaci, a její analýza je komplikovaná. Objev nových genů v mikroorganismech otevírá dveře k fascinujícímu světu genetické rozmanitosti. Tým vědců, včetně Martina Pospíška z Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, se podílel na vývoji algoritmu, který nám pomáhá lépe porozumět složitému světu kolem nás.

Co všechno se můžeme dozvědět ze starých sbírek

Neustále zjišťujeme nové poznatky o tom, jak lidská společnost v minulosti fungovala. Na území Česka se toho ale o Magdalénienu ví málo – naleziště této kultury jsou často reprezentována pouhými kamennými nástroji a úlomky kostí. Některé nové poznatky přinesla česká studie, které se zúčastnila i Eliška Zazvonilová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Detektivka na Antarktidě

Která poušť je na světě největší? Antarktida – to je správná odpověď na tenhle chyták. Tento nehostinný, a také nejméně obydlený kontinent, ale býval zeleným rájem pro život. Dříve bychom na něm našli obratlovce i rostliny, což je doloženo velkým počtem jejich fosilií. Jak to ale bylo s hmyzem je otázka, protože jejich fosilií je na tomto kontinentě opravdu poskrovnu. To ale neznamená, že se na Antarktidě nemohli vyskytovat. Jak to tedy bylo, zkoumal Vít Sýkora z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Cesta do hlubin studia chemie

Během podzimních prázdnin, konkrétně 26. a 27. října se na Chemickém ústavu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy uskutečnila každoroční akce pro středoškoláky a jejich učitele – tzv. Cesta do hlubin studia chemie. V rámci dvoudenního programu byly pro studenty i jejich učitele připraveny jak přednášky, tak praktická cvičení v laboratořích. Svým podílem přispěli k programu zástupci všech kateder a na účastníky tak čekalo široké spektrum aktivit.

Naděje pro turecké chovy raků

Kolikrát jste již slyšeli, že za dřívějších dob bývaly řeky plné raků? A ať se díváte, jak se díváte, nikdy jste žádného raka neviděli? I dnes jsou místa v ČR, kde je raků spoustu, nejde ale bohužel jen o ty samé druhy, jako dříve. Původní rak říční (Astacus astacus) je dnes již kriticky ohroženým druhem. Mohou za to mimo jiné zavlečené druhy raků, které jsou odolné na jimi přenášený račí mor a zároveň mají vysoký rozmnožovací a odolnostní potenciál. Problematikou infekce raků račím morem se zabývala recentní studie, na které pracoval i Adam Petrusek a jeho kolegové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Výška postavy hraje roli

Když se snažíme minimalizovat svou viditelnost a hluk, často při pohybu ohýbáme kolena a nakláníme se vpřed. Tento způsob pohybu, známý jako přikrčená chůze, byl v minulosti využíván například při útěku z nebezpečných situací nebo při přibližování k lovné zvěři. Efektivita pohybu hrála významnou roli při osvojování bipedie (pohyb po dvou končetinách) lidskými předky. Postava člověka, konkrétně jeho výška, hraje významnou roli při určování energetické náročnosti tohoto pohybu. Podrobnosti o mechanismech přikrčené chůze zkoumali vědci Martin Hora, Michal Struška a Vladimír Sládek z Laboratoře antropologie kostní tkáně na Katedře antropologie a genetiky člověka z Přírodovědecké fakulty UK.

Kam se plazí budoucnost plazů a obojživelníků?

Možná jste se doslechli, že většina obojživelníků a všechny původní druhy plazů jsou v České republice chráněni. Dohromady je to něco málo přes 30 druhů, ale v celosvětovém měřítku je herpetofauna zastoupena přibližně 20 000 druhy! Většinu z nich bychom nalezli v zákonem chráněných oblastech, jejichž cílem je ochrana nejen biodiverzity, ale i přírodních zdrojů. Globální oteplování je hrozba, jejíž vliv na plazy a obojživelníky dosud nebyl příliš prozkoumán. To ale změnil tým, jehož součástí byl i Jiří Šmíd z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Ukončete prosím výstup a nástup, v příští stanici je lepší kvalita ovzduší

Jízda metrem je pro mnoho obyvatel každodenní záležitostí. Při dojíždění představuje časově nejefektivnější a zároveň environmentálně velmi příznivou variantu dopravy. Přemýšleli jste však někdy o tom, jaká je v metru kvalita vzduchu? Jan Bendl z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ve spolupráci s vědci z mnichovské Bundeswehr Univerzity se ponořili do hlubin metra, aby podrobně naměřili, jak na tom kvalita ovzduší je.