RSS

Kanál RSS

Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2019/2020 za chemii Jiřím Fišerem

Laureátem ceny Studentský velemlok za akademický rok 2019/2020 se stal doc. RNDr. Jiří Fišer, CSc. (*1942) se svojí přednáškou Molekulová symetrie. Na naší fakultě vystudoval fyzikální chemii, ve které se následně i habilitoval. Nyní působí na katedře fyzikální a makromolekulární chemie a v rámci svého výzkumu se zabývá výpočetní a teoretickou chemií. V minulosti již jednou získal cenu Studentského velemloka za sekci chemie v akademickém roce 2011/2012.

Nestabilní východ Česka

Při extrémních či dlouhodobých srážkových událostech dochází k nasycení půdy vodou a porušení soudržnosti materiálu, což na svazích může dále způsobit velmi nebezpečné bahnotoky či kamenotoky, někdy nazývané také jako „debris flows“. I když o těchto jevech slýcháme zejména ze zahraničí, je něco takového možné i na našem území? Experti na geomorfologii v čele s Janou Smolíkovou a společně s Vítem Vilímkem z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a dalšími kolegy dali na tuto otázku odpověď.

prof. Jan Frouz: „Naší největší noční můrou je, že bychom mohli vychovávat chelicerátové blby,“ rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2019/2020 – Geologie a OŽP

Prof. Ing. Mgr. Jan Frouz, CSc. (*1967) je od roku 2013 je profesorem environmentální vědy na Ústavu pro životní prostředí PřF UK. Je vedoucím Centra pro otázky životního prostředí UK. Od roku 2017 vede Národní výzkumnou infrastrukturu SoWA (Soil and Water) BC AV ČR pro komplexní monitorování půdních a vodních ekosystémů v kontextu trvale udržitelného využívání krajiny. Publikoval přes 300 odborných článků, 2/3 v časopisech registrovaných na Web of Science. Je editorem a členem redakčních rad předních oborových časopisů.

Snadno, rychle a levně – nová metoda diagnostiky (nejen) rakoviny?

Včasná diagnóza je zásadní pro úspěšnou léčbu prakticky jakéhokoliv onemocnění, avšak u nádorových onemocnění toto platí dvojnásob. Detekce indikátorů těchto onemocnění v moči pacienta probíhá většinou jednotlivě a jedná se o metody náročné časově i finančně. Jak tedy docílit efektivnější diagnostiky pomocí detekce několika indikátorů najednou a zároveň levněji a rychleji? To se stalo předmětem výzkumu skupiny prof. Jiřího Barka z Katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Lese, řekni, jaká bude povodeň?

Sněhová pokrývka má zásadní vliv na doplňování zásob podzemních vod a na celkovou bilanci vody v povodí. Rychlé tání sněhové pokrývky však také způsobuje výskyt jarních povodní. Ondřej Hotový spolu s Michalem Jeníčkem z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zjistili, jaký vliv na distribuci a tání sněhové pokrývky má stav lesa v povodí.

Sucho přichází dříve

V posledních desetiletích čelíme hydrologickým výkyvům, jež se v současnosti projevují zejména výrazným a déletrvajícím suchem. Změny v hydrologickém cyklu mají zásadní vliv jak pro člověka a jeho zásobování vodou, tak na celý ekosystém. O vážnosti situace velice dobře vědí Vojtěch Vlach a Milada Matoušková z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Ondřej Ledvinka z Českého hydrometeorologického ústavu, kteří podrobně prozkoumali, co přesně se v posledních dekádách dělo v oblastech českých pohoří z hlediska hydrologických změn.

Jižní obr míří na sever

Klimatická změna významným způsobem ovlivňuje život na celé planetě Zemi. Pro zachování své existence se rostliny a živočichové snaží přizpůsobit a často také dochází k jejich migraci do oblastí s příznivějšími podmínkami. Výzkumníci z prestižních univerzit v čele s Gideonem L. van den Bergem z Univerzity v Pretorii v Jihoafrické republice spolu s odborníky na zoologii, včetně Pavla Hulvy a Petry Nevečeřalové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, spojili své síly a přinesli zajímavé, avšak i znepokojivé výsledky ve výzkumu jednoho z největších savců naší planety, velryby jižní.

Další kousek do koronavirové skládačky?

Desítky milionů nakažených lidí na celém světě, skoro dva a půl milionu zemřelých, normální život byl prakticky zastaven… vše kvůli jednomu viru. Řeč je samozřejmě o novém koronaviru SARS-CoV-2 způsobujícím onemocnění covid-19. Kromě vývoje vakcín a léků, je nedílnou stránkou výzkumu také charakterizace jednotlivých součástí virových částic. Na tuto část výzkumu se zaměřil tým pod vedením Václava Veverky a Evžena Bouři z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výstupem jejich práce byl článek, jehož hlavními autory jsou Dhurvas Chandrasekaran Dinesh a Dominika Chalupská z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie Věd ČR.

Jednoho medvěda, prosím! aneb Obchod s medvědy v České republice

Ne, nejedná se o obchod s jistou značkou aut, v Česku lidově zvanou medvěd (nebo meďour). Ani o plyšové hračky. Přestože to leckoho jistě překvapí, v České republice existuje poptávka po různých druzích medvědů nebo částí jejich těl pocházejících ze zahraničí. Podrobnosti o stávajícím ne-/ legálním obchodu shrnula studie vedená Chrisem R. Shepherdem, jejímiž spoluautory byli také členové Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK – Jitka Kufnerová, Tomáš Cajthaml a Jaroslava Frouzová.

Ordovický boj o pevný podklad v moři měkkého sedimentu: zaměřeno na konulárie pražské pánve

Pro velkou část přisedlých živočichů, ať již současných či dávno vymřelých, je tvrdý podklad podmínkou pro plnohodnotný život. V pradávných dobách docházelo také k lítému boji o kousek místa k přichycení na mořském dně. Jana Bruthansová z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy publikovala článek v prestižním časopise Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology o přisedlých organismech na konuláriích.

Kamarád na půdě, nepřítel v přízemí – ozon, výzva budoucnosti?

Ozon ve stratosféře – ozonová vrstva – umožňuje na Zemi život. Jeho výskyt v troposféře, zejména tzv. přízemní ozon, však působí velice negativně, zásadním způsobem ohrožuje lidské zdraví, vegetaci i celé ekosystémy. Dnes navíc patří spolu s aerosolem a benzo[a]pyrenem mezi nejzávažnější škodliviny ve venkovním ovzduší v České republice i v Evropě. Iva Hůnová z Ústavu pro životní prostředí se proto se svým týmem zaměřila na podrobný výzkum výskytu ozonu na celém území Česka z dlouhodobého hlediska i v rámci sezónního vývoje.

Je starý halančík reprodukčně zdatnější než mladý?

Klást si podobnou otázku u lidí by se zdálo jako nesmysl, protože každý si dokáže představit, že reprodukční zdatnost starého muže nebo ženy je nižší, než když byli mladí. Situace je však odlišná u organismů, které po dosažení dospělosti stále rostou. Například u ryb evoluční teorie stárnutí předpovídá zvyšování reprodukční zdatnosti s věkem. Jak je tomu však u ryb, které žijí jen krátkou dobu, jako například halančíci? To je otázka, kterou řešil dvoučlenný český tým jehož členem byl i Jakub Žák z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Jak se ženy chovají když cítí hrozbu nevěry, a jak to souvisí s kvalitou jejich vztahu?

To je otázka, na kterou se pokusili odpovědět Jitka Lindová, Kateřina Klapilová, Adéla Vobořilová a Barbora Chlápková z Fakulty humanitních studií a Národního ústavu duševního zdraví a Jan Havlíček z Katedry zoologie naší fakulty.

Testosteron nedělá velké bojovníky – aspoň u chameleonů?

Velikost těla je u plazů jedním z nejvýraznějších rozdílů mezi pohlavími (tzv. pohlavního dimorfismu), mechanismus jejího vývoje je však stále málo prozkoumán. Vědci předpokládali, že hlavní roli hrají samčí pohlavní hormony tvořené ve varlatech, jako se to tvrdí o většině obratlovců, nicméně studie na gekonech napovídala opaku. Trojice vědců z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v čele s prof. Lukášem Kratochvílem provedla studii na chameleonech za účelem výzkumu vlivu samčích pohlavních hormonů na vývoj pohlavního dimorfismu.

Může chození do školy ovlivnit naše duševní zdraví v dospělosti?

Duševní zdraví je důležité stejně jako to fyzické, i když se mu mnohdy nedostává tolik pozornosti. Nová studie českého výzkumného týmu hledala spojitost mezi dosaženým vzděláním s výskytem duševních nemocí. Zmapovala také skupiny populace, které potřebují nejvíce pomoci. Přírodovědeckou fakultu v tomto výzkumu zastupovala Marie Kuklová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje.

Proč je tak důležité kolik napadne sněhu v zimě? Ukáže, zda bude v létě sucho.

Suchá období trápící v posledních letech nejen naši krajinu, ale i další země střední Evropy, mají více příčin. Nejčastěji jsou spojována zejména s vyššími teplotami vzduchu, nižšími srážkami, či jejich odlišným rozložením během roku. Zásadní roli však hraje i akumulace sněhové pokrývky, na jejíž změny se blíže podívali odborníci na hydrologii spolu se členy Katedry fyzické geografie a geoekologie z naší fakulty.

Whiskey, gin, slivovice bílá...je alkohol stále dospívajících milá?

Alkohol představoval v minulosti pro dospívající značné, a poměrně dostupné, lákadlo. V posledním desetiletí však začala v Evropě spotřeba alkoholu mezi dospívajícími klesat. Jaké jsou hlavní příčiny tohoto poklesu zanalyzoval Ladislav Kážmér z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje spolu s Pavlou Chomynovou z Národního ústavu duševního zdraví.

Tichý nepřítel

Pálení očí, podrážděná kůže, ekzémy, bolesti hlavy, vznik astmatu, rakovina a dokonce i smrt. To jsou hlavní zdravotní rizika způsobená formaldehydem. Látkou, která je celosvětově produkována ve velkém, jelikož je součástí značného množství produktů. Pokud i vy pociťujete některé z výše uvedených příznaků a chtěli byste zjistit, zda není příčinou například nový nábytek, podívejte se na nové možnosti rychlého stanovení obsahu formaldehydu v dřevěných výrobcích, na jehož vývoji se podíleli i Pavel Dvořák a Vlastimil Vyskočil z Katedry analytické chemie.

Kdo žije v ptačím peří?

Mezinárodnímu týmu vědců i se zastoupením z naší fakulty se podařilo popsat nové hostitelské vztahy mezi všenkami (taxon Ischnocera: Philopteridae) a ptáky. Nové výsledky ukazují, že život a evoluční vztahy všenek jsou mnohem složitější, než jsme si dříve dokázali představit.

Invaze ježků na Nový Zéland

Ostrovy Nového Zélandu jsou jediným územím, které ježek západní (Erinaceus europaeus) nově kolonizoval s lidskou pomocí. Vědci dlouho předpokládali, že ježek byl nejprve vysazen na Jižním ostrově Nového Zélandu v 19. století, a odtud se rozšířil i na Severní ostrov. Nová data získaná analýzou dobových literárních zdrojů i pomocí molekulárních metod ale ukázala, že celá věc je složitější. Současná studie je výsledkem práce mezinárodního týmu vědců, ve kterém má své zástupce i naše fakulta.