RSS

Kanál RSS

Role trupové neurální lišty v osteogenezi dermálních pancířů

Neurální lišta obratlovců dává vznik řadě buněčných typů, mj. osteoblastům tvořícím kosti. Tato schopnost je považována pouze za doménu hlavové části neurální lišty. Že tomu tak není, popsal Jan Štundl, absolvent Přírodovědecké fakulty UK v současné době působící na Caltech v USA s mezinárodním týmem spoluautorů, jehož součástí byli Robert Černý a Anna Pospíšilová z Katedry zoologie PřF UK. Svůj objev osteoblastů odvozených z trupové neurální lišty, které tvoří kostěné štítky na hřbetě jeseterů, publikovali v Proceedings of the National Academy of Sciences. Jde o vůbec první přesvědčivý důkaz, že buňky trupové neurální lišty mohou přirozeně tvořit kostní tkáň. Autoři na základě získaných dat z několika linií současných ryb zároveň navrhují, že se neurální lišta nejspíše podílela na tvorbě masivních pancířů kryjících těla obratlovců žijících před stovkami milionů let.

Podívejme se na zoubek historickým zubům

Představte si, že se vrátíte v čase do 14. století, do období poznamenaného katastrofickými událostmi, jako je hladomor a mor. Ve svém výzkumu se Eliška Zazvonilová, Petr Velemínský a Jaroslav Brůžek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zabývali středověkými hroby v Kutné Hoře-Sedlci, aby pomocí jedinečné metody odhalili tajemství období smrti. Tento inovativní přístup nabízí pohled do minulosti a umožňuje nahlédnout do sezónní dynamiky úmrtnosti v krizových obdobích.

Ferromanganové kůry: geologické archivy na mořském dně

Kůry na mořském dně jsou minerální útvary, které se formují dlouhodobými geologickými procesy a tvoří unikátní záznam o historii Země. Günther Kletetschka z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s kolegy studují tyto kůry, aby odhalili jejich skryté vlastnosti a získali nové poznatky o geologické a environmentální minulosti naší planety.

Voda v pohybu

V posledních letech dochází k výrazným změnám ve vodním cyklu na našem území, přičemž nejvíce se to dotýká srážek a výparu. Přesné určení změn na lokální úrovni, ačkoliv není stále dostatečně pochopené, má velký význam. Pod vedením Mijaela Rodriga Vargas Godoy z České zemědělské univerzity v Praze se proto tým odborníků, do kterého byl významně zapojen i Michal Jeníček z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, vydal na cestu za poznáním a modelováním změn vodního cyklu v Česku.

Kdo (ne)chodí k volbám: Slovenské parlamentní volby 2020

Volby. Pro někoho až posvátný pilíř demokracie, pro jiného prostá nutnost a pro dalšího pouze nezáživná soutěž mocichtivých. Přístup k volbám se člověk od člověka liší, a tak se nabízí prostá otázka – proč? Na jakých faktorech závisí naše rozhodnutí, zda se jich zúčastníme? To nám na příkladu slovenských parlamentních voleb, které proběhly v roce 2020, osvětlili Dominik Kevický z Geografického ústavu Masarykovy Univerzity a Jonáš Suchánek z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Pražské ptactvo: Příběh hrdiny, jehož dílo přetrvává

V úterý 23. dubna ve večerních hodinách byla na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy oficiálně představena kniha Pražské ptactvo 1800–2020: Ptáci, město, příběh hrdiny. Tento titul vydaný koncem roku 2023 nakladatelstvím Revolver Revue je aktualizovanou a upravenou verzí stejnojmenné knihy Veleslava Wahla z roku 1944. Večerem provázeli proděkan pro biologickou sekci, Petr Horák, Petr Voříšek z České společnosti ornitologické a Ondřej Sedláček z katedry ekologie.

Jak budou vypadat lesy budoucnosti?

Lesy mají nenahraditelné ekologické funkce, včetně v současné době velice potřebné ukládání uhlíku. V posledních desetiletích však čelí velkým výzvám, zejména v souvislosti se změnou klimatu. Abychom se mohli správně adaptovat a předejít poklesu jejich stability je důležité znát jejich vývoj a odezvu na klimatické faktory v různých prostorových škálách. Z tohoto důvodu tým odborníků sestavil pro naše území soubor map současného stavu lesních ekosystémů spolu s jejich predikovaným vývojem. Na tvorbě map se z velké části podíleli odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Konkrétně z Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie to byla Daniela Machová, která byla i vedoucí týmu, a Lukáš Brůha a z Katedry fyzické geografie a geoekologie Václav Treml a Jan Tumajer.

Mikroorganismy pomáhající ve zmírnění změny klimatu?

Tání ledovců je jedním z důsledků globální změny klimatu. V souvislosti s ním dochází i k dalším jevům, jako je například uvolňování produktů mikrobiální aktivity pod ledovcem, včetně metanu, vysoce účinného skleníkového plynu, který by mohl klimatickou změnu dále zrychlit. Mezinárodní tým odborníků na kryosférickou ekologii v čele s Matějem Znamínkem z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se proto vydal do Grónska, kde zjistil zajímavé informace o tamních mikroorganismech.

Amoniak jako válečný pomocník?

Spánek představuje jednu z nejdůležitějších fyziologických potřeb člověka. Jelikož je stěžejní pro optimální mentální i fyzickou výkonnost, ve vojenských operacích může být nedostatek spánku doslova otázkou života a smrti. Je však možné spánkovou deprivaci nějak obelstít? Jako jedna z možností se jeví tzv. ergogenní látky, tedy látky schopné zvyšovat fyzickou či duševní činnost. Na jednu z nich se blíže podíval tým odborníků v čele s Janem Malečkem z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy spolu s Kateřinou Skálovou a Zdeňkou Bendovou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Strašák cholesterol: Jaký je jeho vliv na Alzheimerovu chorobu?

Babička se ptá pana doktora: „Pane doktore, jakže se to jmenuje ten Němec, co mi pořád doma schovává věci?" Pan doktor odpovídá: „Alzheimer, babičko, Alzheimer…"

Odhalení síly chladu: Jak krátkodobé působení přiměřeného chladu ovlivňuje zdraví srdce

Může nás vystavení přiměřenému chladu ochránit před problémy se srdcem? Působení chladu má na lidské tělo řadu pozitivních účinků. Známé jsou jeho schopnosti zlepšovat krevní oběh, tlumit bolest či redukovat zánětlivé procesy. Méně známý, ale stejně zajímavý je jeho vliv na ochranu srdce. Tým vědců ze skupiny Fyziologie svalů a signalizace chladové aklimace pod vedením doc. RNDr. Jitky Žurmanové PhD. působící na Přírodovědecké fakultě se zaměřil ve svém výzkumu na otázky optimální teploty a doby expozice chladu a porozumění konkrétních účinků, které tato praxe může mít.

Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2023/2024 – Biologie

Cenu Studentský velemlok za uplynulý akademický rok 2023/2024 za sekci Biologie získal Mgr. Jan Šťastný, Ph.D. za předměty Algologické determinační praktikum a Algologie I a II. Zabývá se převážně výzkumem řas a sinic a na Přírodovědecké fakultě učí už skoro 20 let. Vede také předmět Terénní cvičení z botaniky, které je mezi studenty velice populární. Ocenění Studentského velemloka získal poprvé.

Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2022/2023 - mimosekční předměty

Cenu Studentský velemlok v oblasti mimosekčních předmětů obdržel RNDr. Tomáš Macháček, Ph.D. (*1990) za předmět Efektivní studium VŠ. V tomto „softskillovém“ kurzu se studenti mohou dovědět, co potřebují vědět o studiu a vědecké práci, ale také si vyzkouší některé činnosti s tím spojené i prakticky. Tomáš Macháček absolvoval studium parazitologie na naší fakultě a od roku 2015 vyučuje předměty na katedře parazitologie. Zabývá se imunologií parazitárních infekcí se zaměřením na imunitní interakce mezi helminty a obratlovci. Cenu Studentský velemlok získal poprvé.

Neodvratný hněv bohů – aneb rozhovor s Bohumírem Janským nejen o projektu PERUN

Velicí jsou bohové, avšak mocný je PERUN? Podle mytologie je Perun slovanský bůh bouře, hromu a blesku. PERUN (zkrácením anglického Prediction, Evaluation and Research for Understanding National sensitivity and impacts of drought and climate change for Czechia) je ale také jeden z největších projektů Ministerstva zemědělství posledních let, který má za úkol výzkum klimatických extrémů, sucha a důsledků jeho prohlubování v České republice. Tento projekt má celkovou délku trvání 6,5 roku s velkou pravděpodobností dalšího pokračování a spojuje nejvýznamnější české instituce, mezi které patří také Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy. Nejen o tomto projektu jsme si povídali s hlavním řešitelem pro PřFUK profesorem Bohumírem Janským.

Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2022/2023 – Geografie

Laureátem ceny Studentský velemlok za akademický rok 2022/2023 v kategorii Geografie, konkrétně za předmět Kartografie, se stal RNDr. Jakub Lysák, Ph.D., který na Přírodovědecké fakultě působí na katedře aplikované geoinformatiky a kartografie. Jakub Lysák rodák z Mostu, hrdý na své město, vystudoval informatiku na MFF UK. Po dokončení studia se šel ze zvědavosti podívat na PřF UK, a protože se mu tam líbilo, nějakou dobu tam současně s působením v komerční sféře studoval, a nakonec ho tam i nechali pracovat. Jeho životní zkušenosti formovalo mimo jiné prostředí rodného města, kde již v útlém věku cítíte, že ne všechny věci na světě, které by teoreticky měly fungovat, fungují i v realitě, a komerční informatická praxe, která vás naučí produkovat sice ne nutně nejlepší, ale pokud možno spolehlivě fungující řešení v předem daném termínu. To není vždy v souladu s akademickým viděním světa. Profesionálně se věnuje především kartografii, geoinformatice, programování a algoritmizaci problémů z nejrůznějších oborů lidské činnosti. Krom výuky vedl a vede řadu studentských prací, při nichž vznikají pozoruhodné mapy a atlasy zajímavých míst. Je členem České kartografické společnosti a působí v redakční radě časopisu Geografické rozhledy. Spolupracuje se Zeměměřickým úřadem na tvorbě státního mapového díla, podílí se také na organizaci mapové soutěže pořádané při Zeměpisné olympiádě a snaží se při tom všem stíhat i práci na dalších výzkumných projektech.

Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2022/2023 – Chemie

Cenu Studentský velemlok za uplynulý akademický rok 2022/2023 za sekci chemie získal prof. RNDr. Jan Kotek, Ph.D. (*1976) za předměty Anorganická chemie I (a) a Laboratorní technika. Vystudoval anorganickou chemii na naší fakultě a od roku 2000 působí jako pedagog na katedře anorganické chemie. Ve skupině Koordinační a bioanorganické chemie se věnuje vývoji kontrastních látek pro medicínské zobrazovací metody. Ocenění Studentského velemloka získal poprvé.

Jakub Sakala: „Stojíme na ramenech obrů“, rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2022/2023 – Geologie a OŽP

Doc. RNDr. Jakub „James“ Sakala, Ph.D (*1974) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Jeho diplomová práce byla zaměřena na paleobotaniku. Ve své vědecké kariéře se primárně zabývá takzvanou paleoxylotomií, zkoumáním struktury dřeva fosilních rostlin. Doc. Sakala je jednou z duší Ústavu geologie a paleontologie, a především plodným akademikem. V životě to díky své píli a „relativně neobvyklému“ zaměření přes svou Alma Mater a studium ve Francii dotáhnul až na samotnou Antarktidu.

Dvojití agenti: opylovač nebo zloděj?

Když včela nasbírá nektar z květu, začne tím dlouhý proces výroby medu. Nektar představuje sladkou odměnu pro hmyz, který rostlinu opyluje. Tato interakce je považovaná za typický příklad mutualismu. Není to ale tak jednoduché, protože odměna nabízená rostlinami láká i zloděje, kteří vysají nektar, ale rostlinu neopylují. Kdo jsou nejčastější zloději a jaký vliv na krádeže nektaru má nadmořská výška, roční období a tvar květu zkoumal na Kamerunské hoře výzkumný tým z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, v čele se Sailee P. Sakhalkar, Štěpánem Janečkem a Robertem Tropkem.

Nová chemická laboratoř na Přírodovědecké fakultě

Rafael Navrátil získal grant Junior Star od Grantové Agentury ČR a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy díky němu zakládá novou laboratoř a výzkumnou skupinu. V rámci svého studia a vědecké kariéry si vyzkoušel různá chemická témata, působil v několika výzkumných skupinách a v roce 2020 vycestoval díky Nadaci Experientia na stáž do amerického San Diega.

Hlasové projevy umožnily odhalit unikátní damany

Damani představují unikátní řád savců, který se však, na rozdíl od příbuzných slonů, obvykle těší jen velmi malé pozornosti. Zejména stromové druhy, které jsou aktivní hlavně v noci, nejsou vědecky dostatečně prozkoumané. Nelze se tedy divit přesvědčení některých odborníků, že tato skupina savců možná ještě skýtá mnohá překvapení. Jedno takové překvapení čekalo v ostravské zoologické zahradě, kde byl ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy, konkrétně Irenou Schneiderovou z katedry zoologie, odhalen dosud možná neznámý druh tohoto savce.