RSS

Kanál RSS

Kam (ne)chtějí banky investovat

Pokud chcete podnikat, záleží mimo jiné na tom, jestli vám banka poskytne peníze. Finanční geografie, relativně nově se rozvíjející dílčí disciplína ekonomické geografie, zkoumá mimo jiné také regionální specifika v konání bank. Jejich ochotu investovat peníze v periferních oblastech Moravy a Slezska zkoumali Ilona Bečicová a Jiří Blažek z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty.

Jsou mořské trávy schopné mykorhizy?

Mořské trávy jsou zvláštní skupinou cévnatých rostlin, které se před zhruba 100 miliony let přesunuly ze souše zpět pod mořskou hladinu. I když se svými 50-70 druhy tvoří pouhé dvě setiny procenta krytosemenné flory, osidlují celých deset procent pobřežního dna oceánů. Tvoří jedno procento celkové mořské rostlinné biomasy a jsou odpovědné za patnáct procent celkového ukládání uhlíku v mořských ekosystémech. Pro porovnání – z hlediska ukládání uhlíku na jednotku plochy to je dvakrát více než lesy mírného nebo tropického pásma. Pro většinu suchozemských rostliny je typická mykorhizní symbióza, která jim mimo jiné umožnila kolonizovat souš. Je pro rostliny důležitá hlavně z hlediska získávání minerálních látek a vody, které jim rozsáhlá sít houbových hyf „posílá“. Jak je to ale s mořskými travami? Dokážou tvořit něco podobného? To se snažila zjistit skupina vědců kolem Martina Vohníka z Katedry experimentální biologie rostlin PřF UK.

Rusové a východní Evropa po pětadvaceti letech

Od rozpadu Sovětského svazu již uplynulo čtvrtstoletí. S geopolitickým vakuem bylo v každém z nově vzniklých států naloženo jinak. Role a proměny ruského obyvatelstva ve východoevropských nástupnických státech zkoumá článek Petra Dostála a Libora Jelena z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK.

Jak měřit déšť a povodně?

S extrémními projevy počasí se potýkáme čím dál častěji. Tým meteorologů z vědeckých institucí včetně Miloslava Müllera a Blanky Gvoždíkové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se zabývali sestavením a vyzkoušením indexů, které by dokázaly vystihnout vztah mezi srážkami a následnými povodněmi.

Tropičtí termiti tvoří největší harémy

Je zajímavé, že velká většina mnohobuněčných organismů na Zemi využívá k rozmnožování pohlavního procesu. Jednou z pozoruhodných výjimek jsou vířníci, kteří jsou schopni se po miliony let rozmnožovat pouze nepohlavně. Sexuální rozmnožování mělo významný vliv na rozvoj života na naší planetě, přesto je zatíženo jistými nevýhodami. Tou asi nejzásadnější je rozřeďování genetické informace rodiče, která je předávána potomkům. Možná i proto lze nalézt nemálo druhů živočichů a rostlin, které pohlavní proces kombinují v některé části životního cyklu s množením nepohlavním. Jak využívají výhod obou typů reprodukce zástupci vyšších termitů druhu Embiratermes neotenicus, zkoumali vědci z PřF UK a institucí z Francie a Belgie.

Za co všechno může sluneční aktivita?

Že je Slunce nejdůležitějším zdrojem energie pro Zemi, je jasné, jak jinak ale ještě ovlivňuje Zem? Radan Huth, klimatolog z katedry Fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy společně s kolegy z Rumunska zkoumali vliv solární aktivity na atmosférickou cirkulaci v severním Atlantiku

Pohání hospodářská rozmanitost ekonomický rozvoj regionů?

Podle mnohých je rozrůzněnost ekonomických aktivit v regionu klíčová pro jeho rozvoj. Zda tomu tak je i v českém kontextu se pokusili ověřit Josef Novotný a Viktor Květoň z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK společně s kolegy z Ostravské univerzity.

Vody šumí na Horehronie

Výzkum srážko-odtokových poměrů je jednou z oblastí zájmu hydrologů z katedry Fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. V současné době, kdy stále více pociťujeme extrémní projevy počasí a změny klimatu, se Andrea Blahušiaková a Milada Matoušková zaměřily na trendy vybraných hydroklimatických faktorů z povodí horního Hronu na středním Slovensku. Na základě zjištěných informací je možné předpovídat i budoucí vývoj.

Přijdeme o výhledy z Krkonoš a Jeseníků?

V našich nejvyšších pohořích se můžeme kochat pohledy do české kotliny, ale i do polských nížin. Je to díky bezlesí, které se nachází v nejvyšších polohách naší republiky. Bude tu však bezlesí zachováno i nadále? Na otázku, jak se mění dynamika lesních porostů a horní hranice lesa v Krkonoších a Jeseníkách odpovídá článek z pera dvojice autorů z katedry Fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Václava Tremla a Tomáše Chumana.

Severoatlantická oscilace podruhé: Jaký je její vliv na počasí?

V nedávném příspěvku se Radan Huth z katedry Fyzické geografie a geoekologie zabýval vztahem sluneční aktivity a severoatlantické oscilace (NAO). Nyní společně s Lucií Pokornou analyzují klimatické dopady NAO důležité zejména pro Evropu.

Přírodní katastrofy – jejich hodnocení prvním krokem k záchraně?

Na stránkách popularizační rubriky jsme se již vícekrát setkali s pracemi docenta Víta Vilímka a jeho kolegů. Nový výzkum provedený v zájmové oblasti, která je již dlouho v hledáčku českých geografů, se snaží ohodnotit rizika povodní v pohoří Cordillera Blanca v Peru. Spolu s docentem Vilímkem na nové metodě spolupracoval Adam Emmer, taktéž člen katedry Fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Ledovec – ležící, spící?

Geomorfologové Adam Emmer a Vít Vilímek z katedry Fyzické geografie a geoekologie se dlouhodobě zaměřují na vysokohorskou oblast Cordillera Blanca v Peru. Spolu s kolegy z Ústavu struktury a mechaniky hornin a peruánskými vědci studovali, jaké změny v současnosti a nedávné minulosti prodělal ledovec Jatunraju a zda tyto změny mohou ovlivnit stabilitu jezera Parón, které je hrazené jeho boční morénou.

Imigranti: Kam směřují v USA a Austrálii a jak to bude v budoucnosti?

V poslední době se i na starém kontinentu mluví o přílivu imigrantů do Evropy a jejich dalším rozmístění do jednotlivých cílových států. Na příkladu analýzy dat ze dvou velmi tradičních imigračních zemí – USA a Austrálie – testují Josef Novotný a Jiří Hasman z katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty postup, který může pomoci zpřesnit predikce vývoje rozmístění migrantů a populační struktury regionů.

Kudy se jezdí: Změny v dopravě po dostavbě dálnice D47

Dopravní geografové Jakub Chmelík a Miroslav Marada z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zkoumali změny v dopravě před a po dostavbě úseků dálnice D47 spojující Lipník nad Bečvou a Ostravu.

Kdo rozhoduje o ekonomice? Aneb role státu a nadnárodních společností v automobilovém průmyslu na Slovensku

V posledních letech zažívá Slovensko nebývalý ekonomický růst, který je mimo jiné zapříčiněn i bouřlivým rozvojem automobilového průmyslu. Jestli je však tato cesta bezproblémová, již není tak snadné říct. Profesor Petr Pavlínek působící na Katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a také na Nebraské univerzitě ve svém článku analyzuje rozvoj automobilového průmyslu na Slovensku především s ohledem na roli státu a jeho hospodářské politiky při tomto rozvoji.

Eratika – svědci minulosti

Na okraji ledového kontinentu působí i vědci z naší fakulty. Díky zázemí Mendelovy polární stanice Masarykovy univerzity na ostrově Jamese Rosse zde Zbyněk Engel z katedry Fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy společně s kolegy z České geologické služby a Univerzity v Marseille datovali pozůstatky ledovcové činnosti, aby upřesnili stávající poznatky o vývoji zdejšího zalednění.

Proměny těžebních oblastí

V severozápadních Čechách nalezneme člověkem velmi pozměněnou krajinu. Překotný vývoj je především poznamenán povrchovou těžbou hnědého uhlí. Vědci z České zemědělské univerzity společně se členem katedry Fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Dušanem Romportlem pomocí geoinformačních systémů analyzovali změnu pokryvu lesa.

Kvasinko, kvasinko, ukaž mi...

Rozhovor s Irenou Vopálenskou, čerstvou absolventkou doktorského studia na Katedře genetiky a mikrobiologie PřF UK o využití kvasinek jako biosenzorů na detekci koncentrace mědi ve vodě.

Víme, co v půdě provádějí nově introdukované kulturní plodiny?

Půdy jsou důležitými poskytovateli ekosystémových služeb, mezi ty nejdůležitější bychom mohli zařadit možnost produkce potravin a zmírňování vlivu klimatických změn. To je umožněno díky vázání uhlíku a koloběhu živin, což jsou procesy řízené především půdní biotou. Nicméně zintenzivňování zemědělské produkce, způsobené požadavkem na pěstování biopaliv, půdní organismy redukuje. U nás jsou k výrobě biopaliv využívané rostliny jako řepka olejka, Miscanthus a šťovík uteuša (Rumex patientia x R. tianshanicus). Zatímco první dvě plodiny jsou u nás už zavedené, dosud jsme měli velmi málo informací o tom, jaký vliv má dlouhodobé pěstování hybridního šťovíku na půdní organismy.

Cesta k odhalení skutečné druhové diverzity jednobuněčných organismů?

Jaká je skutečná diverzita organismů na naší planetě? To je otázka, která mnohým vědcům nedá spát. Je zajímavé, že dosud je popsáno mnohem více makroskopických organismů než těch úplně nejmenších, okem neviditelných. Člověk by ale asi spíše předpokládal, že těch malinkých bude o něco více, když na rozrůzňování měli evidentně mnohem více času. Problém tkví zejména v tom, že je o poznání složitější od sebe odlišit jednobuněčné organismy, které mají poměrně málo morfologických znaků než ty velké, mnohobuněčné. Nebývá výjimkou, že jednobuněčné a mikroskopické organismy mají ve svém popisu definovánu velmi širokou valenci podmínek a prostředí, ve kterých se vyskytují. A není to třeba právě způsobeno tím, že se jedná o vícero druhů, ekologicky mnohem více omezených, které jsme nebyli schopni na základě morfologie odlišit? Pokud už nám tedy nestačí mikroskopy, je třeba přistoupit k použití jiných metod, například molekulárních.