RSS

Kanál RSS

O čem vypovídají obecní znaky?

S rozvojem regionu je neodmyslitelně spjata také regionální identita jeho obyvatel. Ti, pokud se ztotožní se svým „žitým prostorem“ a mají zájem na jeho rozvoji, svůj region spoluutvářejí a podílejí se i na jeho pozitivní prezentaci. Do jaké míry přispívají k procesu institucionalizace regionu i k formování regionální identity komunální grafické symboly, zjišťoval Miroslav Šifta, doktorand Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty.

Jak ovlivňují horka úmrtnost na kardiovaskulární nemoci v České republice?

Zajímavou otázkou vlivu vysokých teplot na kardiovaskulární úmrtnost se rozhodl zabývat mezinárodní tým, jehož součástí byl i Aleš Urban z Přírodovědecké fakulty UK. Vědci se zaměřili na vliv horka na kardiovaskulární úmrtnost při uvažování dalších fyzicko-geografických a socioekonomických faktorů, které tyto vztahy ovlivňují.

Profesor Jiří Zima, náš nově zvolený děkan o vědě, chemii a roli naší univerzity

Prof. RNDr. Jiří Zima, CSc., se chemii věnoval už od gymnaziálních let, na Katedře analytické chemie naší fakulty působí od roku 1985. Letos v říjnu byl zvolen na pozici děkana po prof. RNDr. Bohuslavu Gašovi, CSc., kterého by měl ve funkci nahradit od 1. 12. 2016. Jaký má názor na popularizaci vědy či volbu oboru u nových vysokoškoláků?

Jak vytvořit houževnatý materiál? Mikrovlnami!

Speciální polymery jsou materiály užitečné tam, kde je potřeba vysoká odolnost vůči okolním podmínkám - například v motorech. Překážkou v jejich rozšíření byla tradičně náročnost výroby. Napodobováním procesů probíhajících v hlubokých vrstvách Země se podařilo tuto výrobu značně zjednodušit. Stačí k tomu voda a zařízení ze všeho nejvíce připomínající mikrovlnný tlakový hrnec.

Patříme ekonomicky na Západ nebo na Východ?

Střední Evropa je vhodnou laboratoří pro zkoumání vývoje ekonomiky zvláště s přihlédnutím k nedávné historii. Kde, jak a jestli přetrvávají rozdíly mezi Západem a Východem, zkoumali Pavlína Netrdová a Vojtěch Nosek z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty. Cílem bylo najít v rámci čtyř států (Německo, Rakousko, Česko a Polsko) osy s nadprůměrně prosperující ekonomikou.

Netopýří riviéra z dob ledových

V Evropě žije téměř 750 milionů jedinců velkého, kosmopolitně rozšířeného druhu primáta a část jeho populace od druhé poloviny dvacátého století vykonává v letních měsících migraci do středomořské oblasti, mimo jiné na tři tamní velké poloostrovy. Zde se běžně zdržuje po dobu dní až týdnů, potom se zase vrací do jiných částí evropského světadílu. Dovolená ve Středomoří ale není fenomén ojedinělý nebo snad omezený na člověka - na mediteránní poloostrovy dokázaly nejrůznější evropské druhy cestovat již dávno, před statisíci a miliony let. Na dovolené se nemusely ohlížet týdny a klidně se v jižní Evropě rekreovaly tisíce a desetitisíce let. Řada druhů do Středomoří bez ohledu na chybějící aerolinie dokonce létala. A mezi leteckými cestujícími bylo i jisté množství savců...

Borovice kleč a motýli našich hor

Jestli pravidelně jezdíte například do Jeseníků, možná jste si všimli, že každým rokem je stále více luk porostlých borovicí kleč. A možná jste si dokonce všimli, že motýlů v Jeseníkách významně ubylo. V obou případech jste měli bohužel pravdu. Do rozsáhlého projektu mapujícího motýly našich nejvyšších pohoří se pustila skupina vědců z Olomouce, Ostravy a také z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jejím cílem bylo zjistit, jak přítomnost nezvykle rychle se šířící borovice kleče ovlivňuje faunu zasažených pohoří, konkrétně právě motýly.

Odhad pohlaví podle stehenní kosti včera a dnes

Odhad pohlaví při nálezu kosterních pozůstatků je jedním z prvních a nejdůležitějších kroků pro identifikaci ve forenzní antropologii a bioarcheologii. Stehenní kost je díky své velikosti a kompaktnosti dobře zachována i v horších podmínkách uložení a často se proto využívá ve forenzní praxi. Metody používané k určení pohlaví jsou většinou populačně specifické, ovšem bývají vypracovány podle kolekcí, které jsou i více než sto let staré. Záleží ale na tom?

Jsme zdraví?

Otázku, jak se mění naše zdraví, si položili odborníci ze Státního zdravotního ústavu společně s Michalou Lustigovou z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty. Proměny sebehodnocení zdravotního stavu analyzovali vědci na české městské populaci ve středním věku od roku 1998.

Lýkožrout pod dohledem satelitů

Napadení lesů kůrovcem vyvolává v lidech typicky negativní emoce a vede až k bouřlivým debatám. Zvláště patrné je to při diskuzích o Národním parku (NP) Šumava. Skupina vědců včetně Josefa Brůny z Ústavu pro životní prostředí naší fakulty se svým výzkumem snaží předpovědět, kde hrozí napadení kůrovcem nejvíce.

O životě kaloně egyptského na Kypru

Čeští a kyperští vědci vedeni zoologem Radkem K. Lučanem z Přírodovědecké fakulty UK se v rámci širšího projektu vydali prozkoumat život kaloně egyptského (Rousettus aegyptiacus) na Kypru. Jde jednak o jednu z nejsevernějších populací tohoto druhu i čeledě kaloňovitých obecně, jednak od roku 2008 počty kyperských kaloňů zaznamenaly dramatický pokles z více než 10 tisíc jedinců na méně než tisíc. Vzhledem ke genetické unikátnosti kyperské populace jde o ohrožený druh a poznání jeho dosud málo probádané ekologie je základním předpokladem pro účinná ochranářská opatření.

Jak jsou na tom v užívání drog a alkoholu čeští teenageři ve srovnání s Evropou?

Tématem vnímání rizik kouření cigaret, užívání drog a konzumace alkoholu ve srovnání s rizikovým chováním samotným se věnovali Dagmar Dzúrová a Jana Spilková z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty a Martin Vraný z Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty UK v Praze. Čeští teenageři se v této studii neumístili zrovna nejlépe, v opatrnosti vůči rizikům a i provozování rizikového chování dosáhli na „první příčky“ v negativním směru.

Nová naděje pro léčbu těžkého poškození zraku

Poškození povrchu oka je nejčastější příčinou zhoršení, či dokonce ztráty zraku. V současnosti známe jen málo účinných možností léčby, jedním z velice nadějných přístupů je transplantace kmenových buněk. A právě porovnáváním terapeutických vlastností těchto buněk z různých tkání se věnoval tým vědců z Přírodovědecké fakulty UK ve spolupráci s Ústavem experimentální medicíny AV ČR a ČVUT.

Počítání šesti tisíc ptáků mezi nepálskými osmitisícovkami

Chceme-li chránit druhovou rozmanitost na určitém území, musíme nejdříve znát vlivy, které způsobují, že na některých místech se vyskytuje druhů více, zatímco jiná jsou mnohem chudší. Mezinárodní nepálsko-český tým, jehož členkou byla i Zuzana Münzbergová z Katedry botaniky, se zabýval faktory ovlivňujícími diverzitu a distribuci ptačích druhů na zalesněných kopcích v centrálním Nepálu. Zajímalo je zejména to, jakou roli zde hraje nadmořská výška a strmost svahu.

Rozhovor: Jak masově užívaná léčiva ovlivňují buněčné signální dráhy?

S Martinem Ezechiášem z Ústavu pro životní prostředí UK jsem si byla pohovořit o jeho práci týkající se hormonálních účinků léčiv. Martin se ve své doktorské práci věnuje látkám v životním prostředí, které mění funkci endokrinního systému – slučování, přenos, metabolismus, vylučování a působení hormonů – a které v buňkách blokují receptory hormonů.

Evoluce endosymbiózy v akci

Endosymbióza je vztah mezi dvěma organismy, kdy jeden žije v těle druhého. Mezi všeobecně známé endosymbiózy patří například prvoci a bakterie v žaludku přežvýkavců pomáhající trávit celulózu nebo bakterie v koříncích bobovitých rostlin (jako fazole či hrách), které jim pomáhají získávat vzdušný dusík. K endosymbióze může docházet i u jednobuněčných organismů, v takovém případě žije jedna buňka uvnitř buňky jiného druhu. Nový příklad endosymbiózy nalezl tým vědců z Ostravské, Českobudějovické, Kalifornské a Karlovy Univerzity. Přírodovědeckou fakultu UK v týmu zastupoval docent Jan Votýpka.

Vybíráme si podobné či nepodobné partnery?

Jak vypadá ideální pár? Podle čeho si vybíráme svůj protějšek? Lidový pohled říká, že protiklady se přitahují. Biologie nám k tomuto fenoménu říká, že jde o vrozený mechanismus, jehož úkolem je zabránit sňatku blízce příbuzných. Jiné studie ovšem ukazují, že lidé přeci jen dávají častěji přednost podobně vypadajícímu partnerovi, jelikož tak tuší podobné společenské a intelektuální zázemí. Ještě jiné výzkumy pak naznačují, že ženy si vybírají partnera podle toho, jak moc se podobá jejich otci, muži totéž s matkami. Zkrátka názorů je mnoho a tato otázka není ani zdaleka vyřešená. Další dílek do skládačky přinesl článek, na kterém se podíleli též vědci z Přírodovědecké fakulty UK.

Dokáže náš imunitní systém bojovat s obezitou?

Lidský adenovir je běžně rozšířený vir způsobující převážně lehké respirační, oční či zažívací obtíže, často u dětí ve školním věku. Jedním ze skupiny adenovirů, dlouhodobě spojovaným s obezitou, je Adenovir 36. U obézních dospělých byla často naměřena vyšší hladina protilátek proti tomuto viru v krvi, což může poukazovat na dřívější prodělání infekce tímto vírem.

Čich prozradí víc

Co takhle zhluboka se nadechnout? Možná právě stojíte v přeplněné tramvaji a cítíte odér hned několika cestujících stojících poblíž. Pravděpodobně vás nikdy nenapadlo se nad takovými pachy zamýšlet. Čich nás ovšem může ovlivňovat na každém kroku, aniž bychom si to uvědomovali. Co všechno lze z takového tělesného odéru o daném člověku zjistit, zkoumal tým, jehož členem byl i docent Jan Havlíček z Katedry zoologie. Konkrétně se zaměřil na schopnost odhadovat některé osobností vlastnosti, jako je například neuroticismus, dominance a extraverze, na základě tělesného pachu. Zároveň výzkumníky zajímalo, jak hodnocení ovlivní používání parfémované kosmetiky.

Objevení „vymřelého“ rybího druhu

Malá zvířata se skrytým způsobem života mohou často unikat pozornosti vědců. Pokud se pak nějaký výzkumný tým zaměří na detailní průzkum jejich prostředí, může následovat objev nových druhů. Může ale nastat i situace odlišná, kdy byl nějaký nenápadný živočich nalezen jen jednou, jen na několika málo lokalitách, a skoro nic se o něm neví. Když se pak takové zvíře nepodaří znovu zaznamenat, může být i mylně považováno za vymřelé. Opětovné nalezení takového živočicha pak může vést nejen k radosti z toho, že druh není vyhynulý, ale umožní i detailnější výzkum daného organismu, přehodnocení jeho taxonomického postavení a může inspirovat i další vědecké bádání. Jasna Vukićová z Katedry ekologie byla členkou týmu, který znovuobjevil malou rybku z čeledi hlaváčovitých (Gobiidae) s vědeckým názvem Knipowitschia goerneri, která byla považována za vymřelý druh.