RSS

Kanál RSS

Druhová bohatost savců od tropických lesů po arktické tundry

Vědci ze sedmi zemí a osmi různých institucí se podívali na zoubek tomu, co určuje dramatické rozdíly v druhové bohatosti savců, a to od tropických lesů přes vyprahlé pouště až po arktické oblasti. Výsledkem je pozoruhodná studie 5 363 druhů savců, a to včetně těch vymřelých. Jediní savci, které studie nevzala v úvahu, byli ti, kteří tráví celý život ve vodě. Za naši fakultu se na studii podílel dr. Antonín Macháč z Katedry ekologie.

Nové progresivní cesty pro zmírnění negativních účinků chemoterapie na dosah

Mezi největší problémy při léčbě nádorů se řadí jejich obrovská rozmanitost a riziko poničení zdravé tkáně agresivní terapií. Řešením by mohly být nanomateriály umožňující léčivou látku zabalit a bezpečně doručit pouze k nádorovým buňkám. A právě vývojem takového léčiva se zabýval tým vědců složený z odborníků z několika pracovišť v Brně a Praze.

Osud kvasinek – jak ho ovlivní vnitrobuněčná signalizace?

Během svého života se eukaryotní buňky často setkávají s nepříznivými podmínkami, jako je například omezený přístup k živinám nebo i poškození některé z vnitrobuněčných metabolických drah. Aby buňka mohla takovou situaci přežít, musí ji umět včas rozpoznat a přizpůsobit se jí. Jedním mechanismem, který k tomu buňky využívají, je způsob signalizace zvaný mitochondriální retrográdní dráha. Právě na ni se ve své práci zaměřil tým profesorky Palkové z Přírodovědecké fakulty UK. Členové její laboratoře ve spolupráci s dalšími vědci popsali dosud neznámé signalizační dráhy, které se na ní podílí, a objevili skrytou rozmanitost kvasinkových kolonií!

Vaření s meteorologickými kuchařkami

V Evropě je možné sledovat probíhající klimatické změny. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se předpokládá zejména nárůst průměrných ročních teplot, nárůst množství zimních srážek a dlouhodobější a intenzivnější letní sucha. Není to ovšem tak jednoduché. Klima i místní počasí zásadně ovlivňují typy atmosférické cirkulace. Monika Cahynová spolu s Radanem Huthem z Katedry fyzické geografie a geoekologie zkoumali a popsali vztahy mezi současnými změnami atmosférické cirkulace v Evropě a lokálními klimatickými trendy.

Arabský poloostrov jako genetická křižovatka anatomicky moderního člověka

Arabský poloostrov (Arábie) byl pravděpodobně první oblastí, kudy putoval anatomicky moderní člověk, když opustil Afriku a vydal se směrem do Eurasie. Tuto teorii dnes podporují jak genetické, tak paleoantropologické a archeologické výzkumy. Ovšem to, jaký význam měla Arábie v období po této první migraci až po současnost, není doposud zcela jasné. Mezinárodní tým, jehož členy byli i Viktor Černý a Martina Čížková z Katedry antropologie a genetiky člověka PřF UK, se proto rozhodl geneticky prozkoumat obyvatele Jemenu a přilehlých oblastí a zjistit tak jejich příbuzenské vztahy k populacím z nejbližších kontinentů, tedy Afriky a Eurasie.

Modelové organismy, aneb co se můžeme naučit od prasete

V biologickém vědeckém výzkumu často hrají klíčovou roli modelové organismy. Díky nim máme dnes detailní informace o buněčných a molekulárních mechanismech fyziologických, ale i patologických procesů, jako jsou například oplodnění vajíčka a následný vývoj embrya, replikace a transkripce DNA, rozvoj onemocnění či působení léčiv. Různé modely jsou ale vhodné pro různé účely – a jako stále slibnější se v mnoha ohledech spojených s aplikací v humánní medicíně jeví prase domácí. Buněční biologové z naší fakulty se nyní podíleli na důležité studii prasete jako modelu závažné a zatím neléčitelné Huntingtonovy choroby.

Jsou letní sucha ovlivněna nedostatkem sněhu v zimě?

Vědci předpokládají, že zvyšující se globální teplota pravděpodobně povede k nižším sněhovým srážkám. Michala Jeníčka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy s kolegy ze Švýcarska a Švédska zajímalo, jak se tato změna v množství napadaného sněhu v zimě projeví v období letních nízkých průtoků. Nastanou pak větší letní sucha? A jsou některé nadmořské výšky ohroženy více než jiné? Vědci dlouhodobě sledovali několik povodí ve švýcarských Alpách a v jejich předhůří.

Fenomén farmářských obchodů v Česku

Jaké jsou příčiny nedávné expanze farmářských obchodů v České republice? Je všechno zde prodávané zboží tuzemského původu? S jakými problémy a překážkami se potýkají majitelé tohoto typu obchodů? O těchto a mnoha dalších tématech týkajících se farmářských obchodů se můžeme dočíst v článku Marie Syrovátkové z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK.

Zelený parazit dvou tváří

Parazitická zelená řasa Phyllosiphon napadající áronovité rostliny byla popsána již v 19. století a nyní, o více než sto let později, se nám zřejmě konečně začne odkrývat skutečná diverzita i náznak životních strategií tohoto rodu. A to i díky Kateřině Procházkové a jejím kolegům z Katedry botaniky PřF UK.

Laboratoř srážek a odtoku v pramenné oblasti šumavské Blanice

Role krajinného pokryvu ve srážko-odtokových poměrech povodí je v hydrologii četně diskutovaná. Jaký vliv má zalesněná krajina nebo naopak luční prostředí na odtok z území, to se na dvou malých povodích pokoušeli zjistit hydrologové Václav Královec, Zdeněk Kliment a Milada Matoušková z Katedry fyzické geografie a geoekologie. Jak se například liší odezva odtoku po vysokých srážkách, která může hrát roli při záplavách?

Zdraví, vzdělání a zaměstnání: Jak to spolu souvisí?

Jsou vzdělání a zaměstnání určující pro vnímání zdraví? I tak lze zjednodušeně položit otázku, kterou se s mnoha dalšími evropskými vědci zabývala i Dagmar Dzúrová, vedoucí Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty. Tento velký výzkum vnáší do této problematiky široký záběr a zkušenosti obyvatel sedmnácti zemí Evropy.

Pražské banky v cizích rukou

Geografickému rozmístění a chování bank v prostoru se poslední dobou věnuje čím dál tím více autorů. To, kdo a odkud rozhoduje a vlastní ekonomickou moc, se poté zrcadlí i v širších souvislostech a rozvoji jednotlivých regionů. Většina dosavadních výstupů pojednává o nejvýznamnějších bankovních centrech. Jiří Blažek a Ilona Bečicová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje proto analyzovali vývoj bankovního sektoru v Praze s důrazem na výhody a nevýhody spojené s převzetím většiny českých bank zahraničními bankami.

Zkrocení cirkulace atmosféry

Atmosféra tvoří jeden provázaný celek. Její všeobecná celoplanetární cirkulace spoluutváří klima Země a projevuje se i lokálně. V době před počítačovým modelováním atmosféry byla klíčová znalost cirkulace atmosféry a její typizace nástrojem pro předpověď počasí. Nyní nám pomáhá výpočetní technika. Jak se liší snaha o pochopení dějů v atmosféře včera a dnes? To se snažili ve svém článku shrnout Jan Stryhal a Radan Huth z Katedry fyzické geografie a geoekologie.

Okrádání přírody se nevyplácí

S nástupem nového geologického období antropocénu dochází na planetě k dosud nevídané situaci, kdy si jeden živočišný druh přivlastňuje až třetinu veškeré primární produkce. Tato neuvěřitelná míra spotřeby se jednoduše musí podepsat na stavu přírodního bohatství Země, jenže stále zřejmě nechápeme jak. Hraje nejvýznamnější roli pokles biodiverzity, odebírání primární produkce či způsob jejího využívání?

Navštívila nás Jane Goodallová

Pokud jste v posledních pár týdnech navštívili Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, a to ať už fyzicky či skrz webové stránky, nejspíš jste si nemohli nevšimnout spousty letáčků oznamujících příjezd a přednášku primatoložky Jane Goodallové. Podle počtu posluchačů lze usuzovat na to, že přišla nejméně polovina celé biologické sekce, hosté z jiných fakult a univerzit i celá řada dalších posluchačů, kteří se o etologii neboli chování primátů zajímají. Největší přednáškový sál fakulty praskal ve švech a další dva sály, do kterých se přednáška živě přenášela, byly také na hraně svých kapacit. Celou organizaci obdivuhodně zvládly doktorky Eva Landová a Tereza Nekovářová.

Chytrý a nebojácný ťuhýk

Interakce kořisti a predátora je jedno z nejzajímavějších témat biologie. Obzvlášť zajímavá situace nastává, pokud nějaký organismus uplatňuje vůči různým predátorům různé strategie. Nejnovějším příspěvkem na toto téma je chování ťuhýka obecného, který vykazuje odlišné strategie vůči dvěma nepřátelským druhům – strace a sojce – které s oblibou napadají hnízda ťuhýků. Na zajímavosti tomu přidává i fakt, že mezi sojkou a strakou není z lidského pohledu velký rozdíl, co se jejich chování, ekologie a obecně biologie týče. Proč se vůči nim tedy ťuhýk chová jinak? Na těchto otázkách společně pracovali vědci z Přírodovědeckých fakult Jihočeské univerzity a Univerzity Karlovy.

Vitamin B2 a jeho role při úhynu netopýrů

Onemocnění zvané syndrom bílého nosu způsobuje výrazný úhyn severoamerických hmyzožravých netopýrů. Jeho mechanismy však nebyly až doposud známé. Výzkum týmu českých vědců, jehož členem je i profesor Jan Černý z Katedry buněčné biologie PřF UK, přinesl překvapivé výsledky.

Rozvoj a migrace za časů krize

Výzkumy v Česku týkající se migrace často opomíjí rozvoj zemí, ze kterých migranti pochází. A naopak politiky rozvojové pomoci dárcovských států často neberou v potaz hospodářský význam migrace. Soulad rozvojové a migrační politiky je nutný pro efektivní rozhodování a pro to, aby z procesů těžily oba státy – jak vysílající, tak přijímající. Nakolik jsou v (ne)souladu v naší republice? Tímto problémem se v období ekonomické krize 2008 – 2010 zabýval s kolegy i Robert Stojanov z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje.

Mletí zrna v pravěku

Z kosterních pozůstatků pravěkých žen a mužů lze vyčíst víc, než by nás běžně napadlo. Nejrůznější poškození nám můžou říct, jakými nemocemi či zraněními byl člověk sužován. Naopak zdravě vyvinuté silné kosti můžou naznačovat vysoký společenský status, který jedinci zajistil bohatou stravu. Z kostí lze samozřejmě odhadnout i věk, ve kterém jedinec zemřel, z toho pak maximální a průměrnou délku života v tehdejší společnosti. Tím to ale nekončí…

Jaké květiny se nám líbí nejvíce?

Kdo by neměl rád květiny? Lidé je mají rádi napříč mnoha kulturami, ostatně jsme si pro tuto zálibu vymysleli i krásné slovo – fytofilie neboli láska k rostlinám. Pěstujeme si je v nejrůznějších variacích a kombinacích doma i na zahrádkách, malujeme je na porcelán, šperky nebo obrazy a snad není tradičnějšího a oblíbenějšího daru než právě květiny. Co konkrétně ale ovlivní, po které květině sáhneme a kterou přejdeme bez povšimnutí?