RSS - veřejné aktuality

Kanál RSS

Ubývají obratlovci opravdu rapidně? Chyba může být v metodě výpočtu

Index LPI je indikátorem včasného varování o stavu přírody, který se často používá k charakterizování průměrné změny velikosti populací. Podle přírodovědců Anny Tószögyové, Jana Smyčky a Davida Storcha z Univerzity Karlovy však trpí několika matematickými a statistickými problémy, což vede ke zkreslením. Tvrzení, že populace obratlovců poklesly od roku 1970 o 70 %, je tedy nepodložené. Svou kritiku právě zveřejnili ve vědeckém časopise Nature Communications.

Zpráva z konference: Mini konference pro PhD studenty třetího ročníku

Dne 6. června 2024 pořádala Katedra organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy mini konferenci, na které představila výzkum PhD studentů třetího ročníku.

Vyhlášení sběru kurzů pro virtuální mobilitu a výzvy Fondu POVIM pro ZS 2024/2025

Naše fakulta hostí přednášku nobelisty prof. J. M. Lehna

Srdečně vás zveme na přednášku nositele Nobelovy ceny za chemii za rok 1987 a čestného doktorátu UK prof. J.M. Lehna z University Strasbourg "From Supramolecular Chemistry Towards Adaptive Chemistry", která se koná ve středu 26. června 2024 v 10:30 ve Velké geologické posluchárně na Albertově. Prof. J.M. Lehn se zúčastní rovněž setkání tří nobelistů pod názvem Sounds of Science ve Stavovském divadle v pátek 28. června 2024. Bližší informace najdete v této aktualitě.

Nová kniha Pohyby semen a tvarů

Co mají společného dějepisectví a evolučně biologie? Zdánlivé nic vyvrací nová kniha doc. Antona Markoše z katedry filosofie a dějin přírodních věd PřF UK a doc. Jana Horského z FHS UK "Pohyby semen a tvarů. Vyprávění v dějepisectví a v evoluční biologii", kterou vydalo Nakladatelství Pavel Mervart.

Život ukrajinských uprchlíků v Česku: Slovo 21 a výzkumníci z naší fakulty představili výsledky dlouhodobého výzkumu

Jaké problémy řeší váleční uprchlíci z Ukrajiny v Česku? A jak se jejich vnímání a chování proměnilo více jak dva roky od začátku války na Ukrajině? Na tyto otázky odpovídá výzkum, který provedli prof. Dušan Drbohlav, Anna Levková a prof. Josef Novotný z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK. Ten byl představen 17. června 2024 v Sále architektů na Staroměstské radnici v Praze. Unikátnost tohoto výzkumu spočívá ve sledování změn u totožných respondentů v čase a ve sledování subjektivních postojů.

Nová kniha "Etologie: mechanismy, ontogeneze, funkce a evoluce chování" byla slavnostně pokřtěna

Odpoledne 13. června se konal křest nové knihy "Etologie: mechanismy, ontogeneze, funkce a evoluce chování", kterou vydalo Nakladatelství Academia. Díky příznivému počasí proběhla akce v amfiteátru na Malých albertovských schodech za velmi hojné účasti. Nová kniha a učebnice o chování zvířat navazuje na jedinečnou knihu Zdeňka Veselovského.

Naše fakulta má dva nové profesory

Již tradičně hostila Velká aula Karolina předávání jmenovacích dekretů novým profesorkám a profesorům. Ty na návrh vědeckých a uměleckých rad vysokých škol jmenoval prezident ČR Petr Pavel a spolu s ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Mikulášem Bekem je předal celkem sedmdesáti pěti osobnostem. Z 23 nově jmenovaných profesorů a profesorek Univerzity Karlovy jsou i dva z naší fakulty. Srdečně gratulujeme profesorům Janu Havlíčkovi a Pavlu Hulvovi z katedry zoologie!

Cena L´Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě míří i na naši fakultu

Talentované vědkyně i v letošním roce podpořil program L´Oreál – UNESCO Pro ženy ve vědě. Jednou z oceněných je i mikrobioložka Mgr. Kateřina Kopalová, Ph.D. z katedry ekologie PřF UK. Gratulujeme!

8. doktorandská imunologická konference

8. ročník setkání studentů doktorského studijního programu Imunologie na Univerzitě Karlově v Praze se bude konat v Karolinu, historickém sídle Univerzity Karlovy v Praze. Letos máme to potěšení potvrdit účast dvou výjimečných hlavních řečníků - Clarissy Campbellové a Jorise van der Veekena. Můžete se těšit na zajímavé studentské přednášky, posterovou sekci a networkingový večer. Link na přihlášku naleznete po rozkliknutí aktuality.

Představení výsledků výzkumu válečných uprchlíků z Ukrajiny v Česku (vývoj 2022 - 2023): situace a subjektivní postoje

Srdečně zveme všechny zájemce na představení výsledků výzkumu válečných uprchlíků z Ukrajiny v Česku (vývoj 2022 - 2023): situace a subjektivní postoje, která se koná v pondělí 17. června 2024 od 10.00 na Staroměstské radnici.

Workshop: Digitalizace, automatizace a dekarbonizace

Srdečně zveme všechny zájemce na on-line workshop v rámci mezinárodního projektu BARMETAL "Digitalizace, automatizace a dekarbonizace - Příležitost na posilnění kolektivního vyjednávání v kovoprůmyslu", který se koná v pondělí 17. června 2024 od 10.00 do 12:30. Worskshop pořádá Ing. Monika Martišková z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje.

Experientia Day 2024

Srdečně vás zveme na Experientia Day 2024, který se koná ve čtvrtek 13. června od 10.00 v ÚOCHB AV ČR. Těšit se můžete na odtajnění stipendistů a držitele start-up grantu Nadace Experientia pro rok 2024 a na přednášky dr. Jakuba Hývla z University of Hawaiʻi at Mānoa a dr. Petra Kovaříčka z VŠCHT Praha.

Nové poznatky o regulaci aktivity transkripčního faktoru Gcn4 v prostorově strukturovaných populacích kvasinek

Rychlá reakce buněk kvasinek i savců na měnící se prostředí je důležitým předpokladem jejich přežití. Transkripční faktor Gcn4p pomáhá kvasinkovým buňkám rychle reagovat na dostupnost aminokyselin v prostředí a odpovídajícím způsobem přizpůsobit jejich metabolismus. Aktivitu tohoto faktoru lze regulovat na úrovni jeho translace a stability. V práci publikované v časopise mBio vědecké týmy Zdeny Palkové (Přírodovědecká fakulta UK, BIOCEV) a Libuše Váchové (Mikrobiologický ústav AV ČR, BIOCEV) prokázaly mechanismus regulace aktivity Gcn4p, který je důležitý pro koordinovanou interakci buněk a jejich diferenciaci a je jedinečný pro prostorově strukturované populace kvasinek, tedy pro formu existence kvasinek převažující v přirozených podmínkách.

Snídaně s rektorkou na PřF UK

Srdečně zveme studenty a studentky a všechny zaměstnance UK na červnové snídaňové setkání s rektorkou Univerzity Karlovy Milenou Králíčkovou.

Kniha "Metallocenes in Regio- and Stereoselective Synthesis" v nakladatelství Springer

Letos v červnu vydalo nakladatelství Springer 74. díl knižní série „Topics in Organometallic Chemistry“ s názvem „Metallocenes in Regio- and Stereoselective Synthesis“ pod redakcí Marko Hapkeho (Univerzita Johanna Keplera v Linci) a Martina Kotory (Univerzita Karlova). Tato kniha obsahuje 8 kapitol shrnující výskyt, syntézu a využití sloučenin obsahujících cyklopentadienovou funkční skupinu za uplynulá desetiletí.

Habilitační přednáška Dr. Jany Kulichové, Ph.D.

Pozýváme vás na habilitační přednášku dr. Jany Kulichové na téma "Co nám může morfologie říci o evoluci a ekologii rozsivek?". Přednáška se bude konat ve čtvrtek 6.6.2024, od 10 hod. v posluchárně Fotochemie.

Nejdřív látka, potom funkce. Rozsáhlý výzkum přinesl průkopnické poznatky o evoluci rostlinných hormonů

Rostlinné hormony jsou klíčové pro růst a fyziologické procesy rostlin, jejich evoluční počátky však zůstávají nejasné. Výzkum vědců z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, Univerzity Karlovy a univerzity v Gentu odhalil, že tyto hormony se vyskytují i ve sladkovodních zelených řasách, nejbližších příbuzných suchozemských rostlin. Hormonální funkce však pravděpodobně získaly až při přechodu rostlin na souš. Studie byla publikována v prestižním časopise Nature Communications.

Projekt LasApp podpoří nejmodernější vláknové a tenkodiskové lasery a jejich využití

Efektivně podpořit lasery, a tím i technologický rozvoj Česka chce projekt LasApp. Propojuje excelentní výzkumná centra AV ČR, Univerzity Karlovy a dalších institucí a zaměří se na nejmodernější vláknové a tenkodiskové lasery, které se uplatňují např. ve strojírenství, medicíně a obranných systémech. Projekt spolufinancovaný Evropskou unií získal podporu z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve výzvě Špičkový výzkum. Za naší fakultu a Biocev se projektu účastní tým profesorky Zdeny Palkové.

„Moravský Yellowstone“ sloužil v době ledové jako oáza pro teplomilné dřeviny

V době ledové mohly hydrotermální prameny sehrát klíčovou roli pro přežívání teplotně náročných druhů ve vyšších zeměpisných šířkách. K tomuto zjištění dospěl mezinárodní tým vědců vedený pracovníky z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a České geologické služby, na studii se podíleli i vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledky výzkumu, čerstvě publikované v prestižním časopise Science Advances, do značné míry mění dosavadní představy o migraci druhů po skončení poslední doby ledové a poskytují nové informace o přizpůsobování rostlin klimatickým změnám.