Věda se stala krásnou. Letos již po osmé.
Více se o minulosti i současnosti soutěže Věda je krásná dozvíte na jejích webových stránkách.
ABSOLUTNÍ VÍTĚZ:
Vědecká mikrofotografie: Drosera peltata
Jana Pilátová
Drosera peltata je zástupce australských rosnatek, má štítovité listy a na nich četné tentakule, je oproti našim schopná estivovat přes období sucha, kdy využívá zásob energie skrytých pod zemí v jejích hlízách.
1. místo. Vědecká mikrofotografie:
The Mirror
Jan Štundl
Štika obecná (Esox lucius) patří mezi nejznámější predátory obývající sladkovodní prostředí. O jejím raném vývoji nicméně není dosud známo téměř nic. V rámci výzkumu jeho průběhu štiky byly detekovány pomocí protilátky vyvíjející se nervy, jenž jsou prezentovány na této fotografii u jedince starého dvacet šest dní. Výsledný snímek byl získán pomocí konfokálního mikroskopu – teplejší barvy značí povrchové/vrchní nervy a chladnější naopak ty hlubší.
2. místo: Vědecká mikrofotografie:
Romantičtí zabijáci
Jana Bulantová
Schistosomózou trpí ve světě stovky milionů lidí. Nemoc způsobuje motolice rodu Schistosoma (česky krevnička), výjimečná mimo jiné i tím, že mohutný sameček ve své břišní rýze starostlivě pečuje o útlou samičku, která se tak může plně soustředit na produkci potomstva smrtonosného páru v podobě vajíček. SEM, kolorováno.
3 místo: Vědecká mikrofotografie:
Pusu, prosím!
Viktor Sýkora
Fotografie bude nejspíš vzbuzovat mnoho asociací, ve skutečnosti však vidíme sosák masařky. Toto specializované ústrojí je součástí lízacího ústního ústrojí a slouží mouchám k příjmu potravy. Snímek je z elektronového mikroskopu a barvy do snímku byly přidány dodatečně.
1. místo: Vědecká fotografie a wildlife
Vodouch na lovu
Petr Šípek
Ačkoliv nejsou perloočky typickou potravou pro velkého pavouka, ulovil jich tento exemplář hned několik. Vodouch stříbřitý (Argyroneta aquatica) je asi jediným "vodním" druhem pavouků na světě. U nás se vyskytuje v zarostlých tůních a rybnících. Zajímavostí je, že patří mezi naše nejjedovatější pavouky. Foto z akce "Velká výstava bezobratlých", která proběhla v červnu roku 2015 v Botanické zahradě PřF UK.
2. místo: Vědecká mikrofotografie
Ivana Dobiášovská
Sea Starlet
Několik centimetrů velká mořská sasanka Nematostella vectensis (Starlet sea anemone) patří mezi žahavce (Cnidaria). Tento poměrně nový modelový organismus napomáhá porozumění mechanismům evoluce v oblasti evoluční vývojové biologie.
1. místo: Vědecká ilustrace a virtuální příroda
Tvrdé a měkké tkáně lidské hlavy
Jan Dupej
Studie měkkých a tvrdých tkání lidské hlavy. Díky různým míram absorpce rentgenového záření je možné tyto tkáně segmentovat a posléze převést na povrchy reprezentované trojúhelníkovými sítěmi. Zleva (1) povrch kůže (2) průhledná kůže nad lebkou (3) povrch kůže barevně zobrazuje lokální tloušťku měkkých tkání (4) trojúhelníková síť popisující povrch lebky (5) průhledné zobrazení vnějších a vnitřních povrchů kostěné tkáně.
2. místo: Vědecká ilustrace a virtuální příroda
Turbulence
Filip Uhlík
Vírovost dvourozměrné nestlačitelné kapaliny za experimentálně nedostupných podmínek získaná řešením Navierovy-Stokesovy rovnice.
1. místo: Objevitelská kategorie
Život ve vodě
Martina Nacházelová
Vodní prostředí nabízí domov mnoha živočišným skupinám. Na ilustraci je znázorněna langusta karibská (Panulirus argus) a kareta obecná (Caretta caretta). Kresleno v programu Adobe Photoshop.
Akce dokumentů