E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení

Aktuality


Jaké jsou nejnovější poznatky o vodě v Hranické propasti?

Jaké jsou nejnovější poznatky o vodě v Hranické propasti?

V roce 2016 bylo potvrzeno, že Hranická propast je s dosud poslední naměřenou hloubkou své podvodní části 404 m nejhlubší zatopenou propastí na světě. Hranická propast je však pozoruhodný krasový fenomén z řady pohledů – nejen svými rozměry. Rozsáhlý řešitelský tým vědců a speleologů se v rámci projektu Expedice Neuron Nadačního fondu Neuron zaměřil mimo jiné na dosud ne zcela vyřešené otázky původu vody v propasti a příčiny některých jejích specifických vlastností.

Publikováno 18.10.2021

Záhadné organismy měnící rtuť pod Grónským ledovcem vědcům stále unikají

Záhadné organismy měnící rtuť pod Grónským ledovcem vědcům stále unikají

Rozlehlé ledovcové masy na naší planetě bezútěšně tají a v souvislosti s tím se hovoří zejména o nebezpečí zvedající se hladiny světového oceánu. Jedním z gigantických pevninských ledovců, který v současné době ztrácí na objemu, je i Grónský ledovec. Pokud by došlo k roztání celého Grónského ledovce, zvedla by se hladina světového oceánu až o 7 metrů. Jde však o jediné nebezpečí? Při výzkumu mezinárodního týmu pod vedením Jona Hawkingse z Florida State University, na kterém se významně podílela i skupina odborníků z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK v čele s Markem Stibalem, byla odkryta čerstvá urgentní zpráva. Nebezpečí nepředstavuje pouze množství vody, ale také výskyt toxických látek v tavných vodách.

Publikováno 1.10.2021

Co víme o evoluci pohlavních chromozomů po více než 100 letech bádání?

Co víme o evoluci pohlavních chromozomů po více než 100 letech bádání?

Lukáš Kratochvíl z katedry ekologie naší fakulty a Matthias Stöck z Leibniz-Institut für Gewässerökologie und Binnenfischerei v Berlíně se rozhodli, že stoleté výročí formulace hypotéz o evoluci pohlavních chromozomů stojí nejen za oslavu, ale i za zhodnocení současné situace a výhled do budoucna. Výsledkem jsou dvě čísla prestižního časopisu Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences s více než 350letou tradicí editovaná právě zmíněnými evolučními biology. Vycházejí v červenci 2021. Autoři z Přírodovědecké fakulty UK se na nich kromě editování celého čísla podíleli celkově na pěti článcích.

Publikováno 26.7.2021

Třetí nejlepší hydrobiologická dizertace Evropy

Třetí nejlepší hydrobiologická dizertace Evropy

Lenka Procházková získala třetí místo v soutěži evropských dizertačních prací v oboru hydrobiologie. Její práce obstála v konkurenci doktorských prací z deseti evropských zemí a bude prezentována na nadcházející konferenci SEFS-12 v irském Dublinu.

Publikováno 14.4.2021

Máme novou titulku v Genes!

Máme novou titulku v Genes!

Cover story: Chondrichthyes (sharks, sawfish, skates, rays and chimaeras) consist a species-rich lineage of cartilaginous fishes and occupy a key position in the phylogeny of vertebrates. We sequenced and annotated the complete mitogenomes of four species of sharks and five species of rays. Subsequently, we analyzed the mitogenomes from public databases and we reconstructed the phylogenetic relations of 172 chondrichthyan species by Maximum Likelihood and Bayesian Inference methods based on the concatenated sequences of the 13 protein-coding mitochondrial genes. The present study expands our knowledge on the systematics and genetic differentiation of Chondrichthyes and contributes to our understanding of their evolutionary history.

Publikováno 18.3.2021

Testosteron nedělá velké bojovníky – aspoň u chameleonů?

Testosteron nedělá velké bojovníky – aspoň u chameleonů?

Velikost těla je u plazů jedním z nejvýraznějších rozdílů mezi pohlavími (tzv. pohlavního dimorfismu), mechanismus jejího vývoje je však stále málo prozkoumán. Vědci předpokládali, že hlavní roli hrají samčí pohlavní hormony tvořené ve varlatech, jako se to tvrdí o většině obratlovců, nicméně studie na gekonech napovídala opaku. Trojice vědců z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v čele s prof. Lukášem Kratochvílem provedla studii na chameleonech za účelem výzkumu vlivu samčích pohlavních hormonů na vývoj pohlavního dimorfismu.

Publikováno 23.12.2020

Výuka a výzkum během pandemie

Výuka a výzkum během pandemie

Jak zasáhla karanténa do života vědců? Zeptali jsme se Petra Turečka (teoretický biolog, postdok) a Lukáše Kratochvíla (evoluční biolog, profesor)

Publikováno 23.12.2020

Invaze ježků na Nový Zéland

Invaze ježků na Nový Zéland

Ostrovy Nového Zélandu jsou jediným územím, které ježek západní (Erinaceus europaeus) nově kolonizoval s lidskou pomocí. Vědci dlouho předpokládali, že ježek byl nejprve vysazen na Jižním ostrově Nového Zélandu v 19. století, a odtud se rozšířil i na Severní ostrov. Nová data získaná analýzou dobových literárních zdrojů i pomocí molekulárních metod ale ukázala, že celá věc je složitější. Současná studie je výsledkem práce mezinárodního týmu vědců, ve kterém má své zástupce i naše katedra.

Publikováno 11.11.2020

PředchozíNásledující

Akce dokumentů