Aktuality
Katedra ekologie...
- DSC_7734.JPG
- WJTOE9062.JPG
- Půda na Aljašce taje rychleji než dřív. Přitom ale mizí voda z krajiny
- Poslechněte si Laboratoř vědců a herců na Českém rozhlase Plus. Debatují polární biologové Kateřina Kopalová a Jakub Žárský z naší katedry, spoluúčinkuje herečka, zpěvačka a moderátorka Iva Pazderková.
- DSC_7734 square.jpg
- Charadriusdubius.jpg
- Co předpověď počasí prozradí o kulíkovi říčním?
- Globální změny, kterými si naše planeta nyní prochází, jsou často spojovány s populárními tématy jako jsou skleníkové plyny nebo tání ledovců, ale o vlivu, který mají na populace zvířat, se jen tak nedoslechnete. Vojtěch Brlík z naší katedry byl součástí výzkumné skupiny, která se zaměřila na kulíka říčního (Charadrius dubius). V průběhu celého roku sledovali vliv srážek a teploty na meziroční změny velikosti populace kulíků.
- Charadriusdubius _square.jpg
- Program seminářů na zimní semestr 23/24 je tu
- Již se na Vás těšíme v tradičním čase i místě!
- 1-s2.0-S0048969722004697-gr2_lrg.jpg
- Cena Vojtěcha Jarošíka za rok 2022
- Do devátého ročníku Ceny Vojtěcha Jarošíka přihlásili jejich autoři celkem 11 prací, které byly publikovány v roce 2022. Oproti předchozím třem ročníkům, kdy se počty hodnocených prací pohybovaly mezi sedmnácti a dvaceti, se jednalo o kvantitativní pokles, o kvalitní studentské publikace vyšlé v renomovaných recenzovaných časopisech však nebyla ani v loňském roce nouze.
- Petr Pyšek je opět na seznamu nejcitovanějších vědců světa
- Na seznamu nejcitovanějších vědců světa zůstává aktuálně jen 7 Čechů, z nichž dva jsou z Karlovy Univerzity. Máme radost, že "náš" Petr Pyšek je jedním z nich. Web of Science eviduje celkem 45,242 citací k jeho 411 publikacím. Neskutečný výkon, gratulujeme!
- PetrP.jpg
- Forum CZ 63 2023 dvojstranky-21.png
- Forum CZ 63 2023 dvojstranky-22.png
- Život mezi rodinou a řasami
- S naší Dr. Kateřinou Kopalovou vyšel pěkný rozhovor ve Foru, magazíun Univerzity Karlovy.
- square.jpg
- ForumKatka.pdf
- _FOJ7190.jpeg
- Pamětní grant Martiny Roeselové na naší katedře!
- Pamětní grant Martiny Roeselové, který finančně podporuje mladé vědkyně a vědce pečující o dítě předškolního věku, zná své příjemce pro rok 2024. Nadační fond IOCB Tech oznámil jména deseti nových příjemkyň a příjemců grantu, mezi něž rozdělí 1,5 milionu korun. Máme radost, že mezi oceněnými je i "naše" Terka Jaroměřská! 🙂 Gratulujeme!
- _FOJ7229square.jpg
- image_full.jpeg
- Agrypniapagetana.jpg
- Popelka v české kotlině
- Rozsvítit si pouhým zmáčknutím vypínače nebo zatopit v celém bytě pomocí jednoho tlačítka už je pro nás taková samozřejmost, že ani nepřemýšlíme, odkud se k nám elektřina dostává. Z pohledu výroby elektřiny jsou v České republice tepelné elektrárny, spolu s jadernými, těmi nejdůležitějšími. Popílek, který v tepelných elektrárnách zůstává po spálení uhlí, je zachytáván a ukládán na odkalištích. Kdo by si myslel, že v takovém prostředí nic nepřežije, tak by se mýlil. Biodiverzitu těchto sedimentačních nádrží studovaly výzkumné týmy Roberta Tropka z naší katedry a Biologického centra AV ČR a Davida Boukala z Jihočeské univerzity. Jejich objevy mění dosavadní pohled na ochranu biodiverzity.
- image_full.jpeg
- 419564485_836863608451000_2336634821383531911_n.jpg
- Petr Pyšek v Hyde Park Civilizace
- „To je fenomén (plastové kusy), který před pár lety popsali kolegové. Bylo to po zemětřesení, které zasáhlo elektrárnu Fukušima, které změnilo dynamiku oceánu. Zjistili, že se na plastech dostaly k americkému pobřeží druhy, které tam dřív nebyly. To je nový fenomén, který má své důsledky, protože dřevo se rozloží, nevydrží tak dlouho – a na plastu dojedete asi tam, kam potřebujete. Když se udržíte.“ Tak popsal invazní biolog profesor Petr Pyšek z naší katedry nové cesty pro invazní druhy, které mohou v konečném důsledku napáchat mnoho škod. Mluvili jsme ale i o filmu Pán Prstenů a rockové hudbě.
- 419208425_836917108445650_8136162833313940646_n.jpg
- Rak_ricni.jpeg
- Rak bahenni.jpg
- EGIRDIR.jpg
- Naděje pro turecké chovy raků
- Kolikrát jste již slyšeli, že za dřívějších dob bývaly řeky plné raků? A ať se díváte, jak se díváte, nikdy jste žádného raka neviděli? I dnes jsou místa v ČR, kde je raků spoustu, nejde ale bohužel jen o ty samé druhy, jako dříve. Původní rak říční (Astacus astacus) je dnes již kriticky ohroženým druhem. Mohou za to mimo jiné zavlečené druhy raků, které jsou odolné na jimi přenášený račí mor a zároveň mají vysoký rozmnožovací a odolnostní potenciál. Problematikou infekce raků račím morem se zabývala recentní studie, na které pracoval i Adam Petrusek a jeho kolegové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
- EGIRDIR.jpg
- IMG_7614.JPG
- IMG_7614 copy.jpg
- Úspěch na Zoologických dnech v Ostravě
- Naše studentka Barbora Straková spolu s Agátou Horáčkovou z katedry zoologie získaly na Zoologických dnech 2024 v Ostravě 3. místo za nejlepší studentský poster (v soutěži bylo 55 posterů). Gratulujeme!
- thumb.jpg
- ZOODNY2024_bloodumbrella.jpg
- Program seminářů na letní semestr
- Dnes začíná program seminářů letního semestru akademického roku 2023/2024! Těšíme se na Vás!
- 1brlik.png
- 2mapa.png
- Izotopy pomáhají sledovat migraci ptáků a chránit africkou faunu
- Afrika je významným hotspotem biodiverzity. Tuto oblast obývají tisíce druhů rostlin a živočichů a během období zimy na severní polokouli přivítá také velké množství tažných ptáků. Africká prostředí ovšem procházejí významnými změnami vlivem rostoucího tlaku lidské činnosti a klimatických změn. V posledních desetiletích zaznamenáváme dramatické poklesy početností mnoha druhů živočichů. K nejvýraznějším změnám dochází u tažných ptáků, které studuje Vojtěch Brlík z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
- 1brlik square.png
- ledovec kilimanjaro.jpg
- picture 2 uganda.jpg
- Máme Nature Geoscience! :-) Ústup ledovců způsobuje "zelenou proměnu"
- Díky ústupu ledovců rozkvétá v horských řekách mikrobiální život. Takový je závěr týmu vědců z EPFL v Lausanne a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který právě publikoval článek v prestižním časopise Nature Geoscience. Jejich pozorování vychází z vzorků sbíraných ze 154 horských řek napájených ledovcem po celém světě v rámci projektu Vanishing Glaciers (“Mizící ledovce”), který financuje Nadace NOMIS.
- ledovec kilimanjaro square.jpg
- barota.jpg
- Důsledky rostlinných invazí závisí na konkrétním druhu
- Invazní rostliny ovlivňují zásadním způsobem domácí rostlinná společenstva a mají negativní dopad na celkovou biodiverzitu. Jaký vliv na okolní prostředí mají dvě z nejúspěšnějších invazních rostlin, se podíval zblízka tým botaniků, pod taktovkou Margherity Gioria z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Na výzkumu se významně podílel i Petr Pyšek ze stejného pracoviště a z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
- barota_square.jpg
- KATERINA KOPALOVA.jpg
- Cena L´Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě míří i na naši katedru
- Talentované vědkyně i v letošním roce podpořil program L´Oreál – UNESCO Pro ženy ve vědě, který mezi tři vybrané badatelky rozdělil částku 600 tisíc Kč. Jednou z oceněných je i mikrobioložka Mgr. Kateřina Kopalová, Ph.D. z katedry ekologie PřF UK. Gratulujeme!
- KATERINA KOPALOVA crop.jpg
- Trachemys.jpg
- Zárodečné buňky, noví hráči v určení pohlaví želv
- Z vajec želvy nádherné inkubovaných při nižších teplotách se líhnou samci, z vajec inkubovaných při vyšších teplotách samice. Současná představa teplotního určení pohlaví u této želvy se točí okolo podpůrných buněk gonád. Tým, jehož součástí byla i Barbora Straková z Katedry ekologie PřF UK, publikoval v časopise Current Biology práci, ve které se autoři zaměřili na roli dalšího buněčného typu – zárodečných buněk – při tomto procesu.
- Trachemys copy.jpg
- CoritisAnthocleista-2.jpg
- robbingCpreussi-2.jpg
- Dvojití agenti: opylovač nebo zloděj?
- Když včela nasbírá nektar z květu, začne tím dlouhý proces výroby medu. Nektar představuje sladkou odměnu pro hmyz, který rostlinu opyluje. Tato interakce je považovaná za typický příklad mutualismu. Není to ale tak jednoduché, protože odměna nabízená rostlinami láká i zloděje, kteří vysají nektar, ale rostlinu neopylují. Kdo jsou nejčastější zloději a jaký vliv na krádeže nektaru má nadmořská výška, roční období a tvar květu zkoumal na Kamerunské hoře výzkumný tým z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, v čele se Sailee P. Sakhalkar, Štěpánem Janečkem a Robertem Tropkem.
- robbingCpreussi-2.jpg
- Zmije.jpg
- Sloni.JPG
- Ubývají obratlovci opravdu rapidně? Chyba může být v metodě výpočtu
- Index LPI je indikátorem včasného varování o stavu přírody, který se často používá k charakterizování průměrné změny velikosti populací. Podle přírodovědců Anny Tószögyové, Jana Smyčky a Davida Storcha z Univerzity Karlovy však trpí několika matematickými a statistickými problémy, což vede ke zkreslením. Tvrzení, že populace obratlovců poklesly od roku 1970 o 70 %, je tedy nepodložené. Svou kritiku právě zveřejnili ve vědeckém časopise Nature Communications.
- Sloni-_crop.jpg
Akce dokumentů