(Ne)jedinečnost květen
Květeny různých oblastí jsou od sebe zpravidla odděleny fyzickou či klimatickou bariérou, která rostlinám brání v tom, aby se bez omezení šířily po celém světě. Jedinečnost flóry lze měřit taxonomicky, pomocí druhů, které region (ne)sdílí s jinými regiony, nebo jako fylogenetickou jedinečnost, která zahrnuje rozdíly v evoluční historii druhů daných oblastí.
Rostliny můžeme v každém regionu rozdělit do dvou skupin: původní, které se v oblasti vyskytují přirozeně, a nepůvodní, které s pomocí člověka překonaly překážky prostředí nebo reprodukční bariéry a vytvořily v nové oblasti samostatně udržitelné populace. Regiony po celém světě si jsou kvůli přenášení nepůvodních druhů čím dál podobnější. Tento trend se nazývá homogenizace flóry a intenzita tohoto procesu závisí na různých faktorech.
Jedním z nich je geografická vzdálenost. Čím vzdálenější dvě oblasti jsou, tím méně si je jejich květena podobná. Z klimatologického hlediska jsou rozdíly podmíněny hlavně teplotou a srážkami. Odlišnost flóry od sebe vzdálených oblastí se ale kvůli nepůvodním druhům vytrácí. Nejlépe je to možné pozorovat u vzdálených regionů s velmi podobným typem klimatu. Původně totiž rostla daná rostlina v určité oblasti, ze které se přirozeně nemohla šířit dál. Poté ale byla člověkem přenesena do nové oblasti, kde zdomácněla. Nejčastěji k tomu docházelo v regionech, které měly klima podobné jako oblast původního rozšíření rostliny, protože rostliny už byly na klima nové oblasti adaptované. Podmínky, ve kterých se rostliny ocitly, byly podobné těm původním a jejich uchycení a šíření tak bylo usnadněno.
Nepůvodní druhy zvýšily taxonomickou i fylogenetickou podobnost. Jelikož jejich počty v nových regionech rostou, jsou často považovány za invazní. Nepůvodní druhy ale nemusí svým výskytem způsobit jen homogenizaci. Mohou snížit i zvýšit míru toho, jak si jsou dva regiony podobné. Druh zvýší vzájemnou podobnost dvou oblastí, pokud je v jedné původní a rozšíří se do druhé, nebo pokud se po zavlečení uchytí ve dvou oblastech, v nichž není původní. Homogenizaci tudíž způsobují široce rozšířené druhy. Tento proces ale může podobnost dvou oblastí i snížit, pokud srovnáme oblast zavlečení s jinou oblastí, kde se daný druh nevyskytuje. V takovém případě druh v druhé oblasti chybí a tento proces se nazývá globální rozlišování.
|
|
A jak se rostliny dokážou rozšiřovat mimo své původní areály? Nejjednodušší přenos umožňuje člověk. Lidé cestují po celém světě, ale rostliny se nejvíce přenášejí v rámci oblastí, které mají nebo měly nějakou administrativní vazbu, například byly součástí jedné země, kolonie, teritoria apod. Tyto regiony mají v porovnání s oblastmi bez administrativních vazeb vyšší taxonomickou homogenizaci.
Taxonomická i fylogenetická floristická homogenizace jsou velmi silné. Nepůvodní druhy způsobují, že se vzrůstající vzdáleností mezi oblastmi si jsou květeny čím dál podobnější a jedinečnost flóry je tak po celém světě ohrožena.
Eliška Leštinová
Akce dokumentů