Kartograf Šafařík

Obrozenec Pavel Josef Šafařík (1795–1861) byl průkopníkem slavistiky, slovanské filologie a etnografie. Není však příliš známo, že byl také tvůrce tematických map. Jeho etnograficko-lingvistické mapy vymezují hranice jednotlivých národů, především Slovanů, na území Evropy i Asie. Šafařík pro tento typ map vyvinul novátorskou zobrazovací metodu. Jeho historické mapy ztvárňují dobová sídla Slovanů ve středověku. Jednotlivá toponyma autor ověřoval v pramenech a zapisoval je v jazyce obyvatelstva zobrazovaného území.

Šafaříkova technika kartografické tvorby ovlivnila vědecké postupy i za hranicemi habsburské monarchie. Šafaříkův celosvětový přínos spočívá v unikátní výzkumné metodě srovnávací lingvistiky, historie, geografie, kartografie a toponomastiky. Dokázal, že Slované byli vedle Řeků, Římanů a Germánů rovnocenými spolutvůrci evropské kultury i civilizace.

Vystavený soubor map, uložený v Mapové sbírce Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, představuje Šafaříkova díla z období let 1821–1851.

V roce 2025 byla Sbírka kartografických dokumentů Pavla Josefa Šafaříka zapsána do mezinárodního Rejstříku Paměť světa UNESCO.