Slovanským světem Pavla Josefa Šafaříka
Výstava k oslavě zápisu map P. J. Šafaříka do Ragistru Paměť světa UNESCO

Termín: 22. 10. 2026 — 24. 4. 2027
Místo: Přírodovědecká fakulta UK, 2. patro, Albertov 6 (u Mapové sbírky)
Otevírací doba: po—pá 9:00 — 17:00
Vstup volný
Unikátní kartografické dílo Pavla Josefa Šafaříka, jednoho z nejvýznamnějších slovanských učenců 19. století, získalo mezinárodní uznání nejvyšší kategorie. Při příležitosti oficiálního zápisu tohoto díla do prestižního rejstříku Paměť světa (Memory of the World) UNESCO byla zahájena výstava Hic sunt Slavi. Záštitu nad výstavou převzal děkan Přírodovědecké fakulty doc. RNDr. Vladimír Krylov, Ph.D.
Kartograf Pavel Josef Šafařík
Slavista Pavel Josef Šafařík byl jako tvůrce etnografických a historických map otcem oborové tematické kartografie a jeho technika tvorby ovlivnila vědecké postupy učenců i za hranicemi habsburské monarchie. Šafaříkův celosvětový přínos spočívá v unikátní výzkumné metodě srovnávací lingvistiky, historie, geografie, kartografie a toponomastiky. Soubor map z jeho pozůstalosti, uložený v Mapové sbírce Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, byl v roce 2025 zapsán do rejstříku Paměť světa UNESCO a v knize Evy Novotné a Mirky Tröglové Sejtkové vybavené bohatým obrazovým materiálem je poprvé představen široké veřejnosti.

Kartograf Šafařík
Obrozenec Pavel Josef Šafařík (1795–1861) byl průkopníkem slavistiky, slovanské filologie a etnografie. Není však příliš známo, že byl také tvůrce tematických map. Jeho etnograficko-lingvistické mapy vymezují hranice jednotlivých národů, především Slovanů, na území Evropy i Asie. Šafařík pro tento typ map vyvinul novátorskou zobrazovací metodu. Jeho historické mapy ztvárňují dobová sídla Slovanů ve středověku. Jednotlivá toponyma autor ověřoval v pramenech a zapisoval je v jazyce obyvatelstva zobrazovaného území.
Šafaříkova technika kartografické tvorby ovlivnila vědecké postupy i za hranicemi habsburské monarchie. Šafaříkův celosvětový přínos spočívá v unikátní výzkumné metodě srovnávací lingvistiky, historie, geografie, kartografie a toponomastiky. Dokázal, že Slované byli vedle Řeků, Římanů a Germánů rovnocenými spolutvůrci evropské kultury i civilizace.
Vystavený soubor map, uložený v Mapové sbírce Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, představuje Šafaříkova díla z období let 1821–1851.