Opatření děkana č. 12/2025

Opatření děkana č. 12/2025
k organizaci pracovní doby, dovolených a zavedení dnů osobního volna a rozvoje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy

Oddíl I.
Obecná ujednání

Čl. 1
Předmět úpravy

1. Toto opatření upravuje způsob organizace pracovní doby, způsob čerpání dovolené a zavedení dnů osobního volna a rozvoje zaměstnanců Univerzity Karlovy, Přírodovědecké fakulty (dále „fakulta”), podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 70a zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, a zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.
2. Na základě opatření rektora č. 51/2023 s názvem Pravidla pro poskytování a čerpání dnů osobního volna a rozvoje na Univerzitě Karlově se tímto opatřením zavádí dny osobního volna a rozvoje na Přírodovědecké fakultě.

Čl. 2
Pojmy

Pro účely tohoto opatření se rozumí pod pojmem:

zaměstnavatel Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta;

zaměstnanec fyzická osoba, která má pracovněprávní vztah k fakultě na základě pracovní smlouvy.

Oddíl II.
Pracovní doba

Čl. 1
Délka pracovní doby

Stanovená týdenní pracovní doba zaměstnance v jednosměnném pracovním režimu činí 40 hodin. U zaměstnanců ve dvousměnném pracovním režimu stanovená týdenní pracovní doba činí 38,75 hodin.

Čl. 2
Rozvržení pracovní doby

1. U zaměstnavatele se uplatňuje pružné rozvržení pracovní doby.
2. Průměrná týdenní pracovní doba musí být naplněna nejdéle ve vyrovnávacím období, kterým je kalendářní týden.
3. Základní pracovní doba je stanovena od 9:00 h do 15:00 h, tj. časový úsek, v němž je zaměstnanec povinen být na pracovišti a vykonávat práci. To neplatí, pokud dostal příkaz plnit pracovní úkoly mimo své pracoviště, nebo pokud čerpá přestávku na jídlo a oddech, nebo pokud zastává funkci akademického pracovníka.
4. Volitelná pracovní doba je stanovena od 6:00 do 9:00 h a od 15:00 do 20:00 h. V rámci volitelné pracovní doby si zaměstnanec sám volí začátek a konec pracovní doby.
5. Celková délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.
6. Pružné rozvržení pracovní doby se vztahuje na všechny zaměstnance fakulty mimo:
   1. zaměstnance, pro kterého je stanoveno rozvržení týdenní pracovní doby ve vícesměnném provozu (např. vrátní, pracovníci ostrahy objektu, úklidu);
   2. zaměstnance pracujícího na dohodu o práci konanou mimo pracovní poměr;
   3. zaměstnance pracujícího na kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu (kratší než 40 hodin týdně);
   4. zaměstnance, který je zaměstnán jako akademický pracovník.
7. Pružná pracovní doba se neuplatní:
   1. při vyslání zaměstnance na pracovní cestu;
   2. při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu, nebo brání-li jejímu uplatnění provozní důvody;
   3. u pracovních směn, jejichž začátek a konec je pevně stanoven.
8. O neuplatnění pružné pracovní doby z důvodů uvedených v odst. 7 v písm. a) a b) tohoto článku rozhoduje bezprostředně nadřízený vedoucí zaměstnanec.
9. Fakulta rozvrhuje akademickému pracovníkovi pouze přímou pedagogickou činnost. Pracovní dobu pro plnění ostatních pracovních úkolů si rozvrhuje akademický pracovník sám. Akademický pracovník je povinen při rozvrhování pracovní doby dodržet přestávky v práci a doby odpočinku stanovené zákoníkem práce.
10. O jiných případech, kdy se pružné rozvržení pracovní doby neuplatní, rozhoduje děkan fakulty na základě žádosti příslušného vedoucího zaměstnance.
11. Pevně stanovená pracovní směna činí osm hodin denně a její začátek se určuje na 8:00 hodin a konec na 16.30 hodin, není-li pro některé pracoviště stanoveno jinak. V takto stanovené pracovní směně je obsažena i přestávka v práci na jídlo a oddech v trvání 30 minut, kterou je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout a která se nezapočítává do pracovní doby.
12. V případě vícesměnného provozu vedoucí zaměstnanec rozvrhuje pracovní dobu s uvedením začátku a konce směny čtvrtletně formou rozvrhu, se kterým seznámí zaměstnance 14 dní předem.
13. Zaměstnanci vyslanému na pracovní cestu může nadřízený stanovit po dobu trvání této cesty individuální pracovní dobu, a to podle konkrétních podmínek pracovní cesty.
14. Pro potřeby evidence (např. při vyúčtování pracovní cesty, při které nebyla stanovena individuální pracovní doba) se pracovní doba vykazuje jako pracovní směna pevně stanovená, tj. od 8.00 hodin do 16.30 hodin.

Čl. 5
Přestávka v práci

1. V čase mezi zvoleným začátkem a koncem pracovní doby je zahrnuta přestávka na jídlo a oddech v trvání 30 minut, která se nezapočítává do pracovní doby. Přestávka musí být zaměstnanci poskytnuta nejdéle po 6 hodinách (mladistvým nejdéle po 4,5 hodinách) nepřetržité práce. Přestávku lze rozdělit na více částí, přičemž alespoň jedna její část musí činit nejméně 15 minut. Přestávku nelze poskytnout na začátku a na konci pracovní doby.
2. Má-li zaměstnanec při výkonu práce právo na bezpečnostní přestávku podle zvláštních právních předpisů, započítává se tato přestávka do pracovní doby. Připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky v práci na jídlo a oddech, započítá se přestávka v práci na jídlo a oddech do pracovní doby.

Čl. 6
Práce přesčas

1. Prací přesčas při pružné pracovní době je práce konaná nad základní pracovní dobu stanovenou na příslušný den, pokud ji zaměstnanec konal na příkaz nebo se souhlasem nadřízeného vedoucího zaměstnance nad stanovenou týdenní pracovní dobu.
2. O práci přesčas nejde, jestliže zaměstnanec konal práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu, kterou mu nadřízený vedoucí zaměstnanec jako práci přesčas nenařídil, ani k ní nedal souhlas.

Čl. 7
Evidence pracovní doby

1. Každé pracoviště je povinno vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci:
   1. odpracované:
      1. směny; u akademických pracovníků je evidována pouze přímá pedagogická činnost. Pokud akademický pracovník předloží údaje i o části pracovní doby nerozvrhované fakultou, eviduje se celá pracovní doba bez rozlišení na pracovní dobu rozvrhovanou zaměstnavatelem a na pracovní dobu rozvrhovanou akademickým pracovníkem,
      2. práce přesčas,
      3. noční práce,
      4. práce v době pracovní pohotovosti;
   2. pracovní pohotovosti, které zaměstnanec držel.
2. Všechna pracoviště fakulty jsou povinna prokazatelně evidovat pracovní dobu tak, aby byl zaznamenán počátek a konec směn, a to u jednotlivých zaměstnanců. V případě akademického pracovníka, pokud neposkytne údaje o celé pracovní době, je evidována přímá pedagogická činnost s vyznačením jejího začátku a konce v jednotlivých dnech. Za evidenci pracovní doby jsou zodpovědní vedoucí pracovišť.
3. Způsob a forma evidence pracovní doby musí být průkazná, jak pro účely posouzení nároků zaměstnance, tak pro účely případné kontroly inspekce práce. Zaměstnavatel umožňuje  vést evidenci pomocí předepsaného tiskopisu, sešitu, tabulky či elektronicky, v souladu s povahou daného pracoviště.
4. Vedoucí zajistí, aby byla na základě evidence pracovní doby zpracována sestava evidence docházky, která musí být předána nejpozději poslední pracovní den kalendářního měsíce zaměstnaneckému odboru společně s doklady o nepřítomnosti z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, ošetřování člena rodiny, mateřské a rodičovské dovolené a povolávacího rozkazu. Evidence docházky je podkladem pro výpočet mzdy a pro výpočet nároku na stravné a vedoucí odpovídá za jejich správnost.
5. V případě akademického pracovníka, který neposkytuje údaje o části pracovní doby nerozvrhované fakultou, je pro výpočet mzdy podkladem dodržení rozvržené přímé pedagogické činnosti a potvrzení nadřízeného příslušného akademického pracovníka o tom, že akademický pracovník v daném kalendářním měsíci odpracoval počet hodin odpovídající jeho pracovnímu úvazku. Nárok na příspěvek na stravování takového akademického pracovníka je posuzován dle výše jeho úvazku rozvrženého rovnoměrně.
6. Evidence pracovní doby společně s doklady o určení dovolené a doklady o pracovním volnu se archivuje na pracovišti. Ostatní doklady k pracovní době se archivují na zaměstnaneckém odboru.

Čl. 8
Povinnosti akademického pracovníka při práci mimo pracoviště

1. Za účelem realizace § 70a zákona o vysokých školách se stanovují následující pravidla závazná pro akademické pracovníky. Akademický pracovník:
   1. má právo plnit pracovní úkoly mimo pracoviště určené zaměstnavatelem, s výjimkou přímé pedagogické činnosti,
   2. je povinen dodržovat předpisy týkající se BOZP a požární ochrany i při plnění pracovních úkolů mimo pracoviště určené zaměstnavatelem,
   3. je povinen zabezpečit své pracoviště tak, aby byly dodrženy předpisy BOZP a požární ochrany,
   4. je povinen nahlásit bezodkladně jakýkoliv pracovní úraz a zajistit objasnění příčin a okolnosti vzniku úrazu, a to i v případě, že pracovní úraz vznikl mimo pracoviště určené zaměstnavatelem,
   5. je povinen zajistit zabezpečení dat a důvěrných informací zpracovávaných v rámci práce mimo pracoviště určené zaměstnavatelem,
   6. je povinen v případě čerpání finančních prostředků z projektu či grantu vést výkazy práce podle podmínek poskytovatele finančních prostředků.

1. Akademický pracovník musí vykonávat sjednanou práci, pokud se nejedná o zahraniční pracovní cestu, v České republice.

Oddíl III.
Čerpání dovolené

Čl. 1
Výměra dovolené

1. Dovolená akademických pracovníků činí 8 týdnů v kalendářním roce.
2. Dovolená ostatních pracovníků činí 5 týdnů v kalendářním roce.

Čl. 2
Čerpání dovolené

1. Čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance (např. dlouhodobá pracovní neschopnost, mateřská/rodičovská dovolená) nebo naléhavé provozní důvody (např. zajištění výuky, plnění předem stanovených závazných termínů a ostatních pracovních povinností).
2. V případě převodu dovolené do následujícího roku z prokazatelných naléhavých důvodů na straně zaměstnavatele určí vedoucí pracoviště čerpání dovolené zaměstnance do 30. 6., výjimečně nejpozději do 31. 12. roku následujícího, v němž nárok na dovolenou vznikl.
3. V případě převodu dovolené do následujícího roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.
4. Vedoucí pracoviště průběžně kontroluje čerpání dovolené zaměstnanců. Ke konci kalendářního roku by měli mít zaměstnanci pouze tolik dnů dovolené, aby pokryly čerpání dovolené v období vánočních svátků.
5. Všichni zaměstnanci musejí čerpat dovolenou v období 27. 12. - 31. 12. Výjimka se vztahuje pouze na zaměstnance, kteří zajišťují nezbytný chod pracoviště.
6. V případě schvalování neplaceného volna vedoucí pracoviště prověří, zda zaměstnanec vyčerpal nárok na dovolenou.

Oddíl IV.
Pravidla pro poskytování a čerpání dnů osobního volna a rozvoje

Čl. 1
Předmět úpravy

1. Den osobního volna a rozvoje (dále jen „DOR“) je volný pracovní den, který může zaměstnanec čerpat k rozvoji svého osobního potenciálu nebo jako tzv. zdravotní volno. Po dobu tohoto volna zaměstnanec pobírá mzdu v souladu s vnitřním mzdovým předpisem UK.

Čl. 2
Podmínky pro poskytování DOR

1. Poskytování DOR se vztahuje na všechny zaměstnance zaměstnavatele, byla-li s nimi uzavřena pracovní smlouva s týdenní pracovní dobou nejméně 20 h, tedy nejméně polovičním pracovním úvazkem (0,5).
2. DOR jsou poskytovány v rozsahu nejvýše 5 dnů za kalendářní rok.
3. DOR lze uplatnit po jednotlivých celých dnech nebo po více dnů na sebe navazujících.
4. Celkový počet DOR se u zaměstnanců poměrným způsobem krátí v závislosti na délce trvání pracovního poměru v daném kalendářním roce takto:
5. trval-li pracovní poměr alespoň 300 dnů v kalendářním roce, může zaměstnanec čerpat 5 DOR;
6. trval-li pracovní poměr alespoň 240 dnů v kalendářním roce, může zaměstnanec čerpat 4 DOR;
7. trval-li pracovní poměr alespoň 180 dnů v kalendářním roce, může zaměstnanec čerpat 3 DOR;
8. trval-li pracovní poměr alespoň 120 dnů v kalendářním roce, může zaměstnanec čerpat 2 DOR;
9. trval-li pracovní poměr alespoň 60 dnů v kalendářním roce, může zaměstnanec čerpat 1 DOR.
10. Zaměstnanec, který plně ani částečně DOR v daném kalendářním roce nevyužije, nemá nárok na jejich převod do následujícího roku ani na kompenzaci náhrady mzdy v jakékoliv formě.

Čl. 3
Postup při čerpání DOR (oznamování a schvalování DOR)

1. Zaměstnanci mohou řádně čerpat DOR jen se souhlasem vedoucího pracoviště. Schválení čerpání DOR záleží na rozhodnutí vedoucího pracoviště, který musí zajistit provoz na pracovišti a vzít v úvahu také to, zda zaměstnanec dodržuje roční plán čerpání dovolené. Zamítnutí čerpání DOR musí vedoucí pracoviště odůvodnit.
2. Zaměstnanec požádá o čerpání DOR vždy s předstihem.

Čl. 4
Mzda a evidence DOR

1. Za vyčerpané DOR náleží zaměstnanci finanční kompenzace ve výši hrubé měsíční mzdy, kterou by jinak zaměstnanec obdržel za výkon práce. Zaměstnavatel zajišťuje povinné finanční odvody stejně jako u mzdy za výkon práce.
2. Zaměstnanci nenáleží za vyčerpané DOR příspěvek na stravování.
3. Evidenci DOR, které zaměstnanci čerpali, vede vedoucí pracoviště.
4. DOR se v evidenci pracovní doby eviduje jako celá odpracovaná směna.
5. Vedoucí pracoviště zajistí odeslání přehledu čerpání DOR za daný měsíc spolu s evidencí docházky zaměstnaneckému odboru. Zaměstnanecký odbor upraví nárok na stravování zaměstnance dle jeho čerpání DOR v daném měsíci.

Oddíl V.
Závěrečná ustanovení

1. Zaměstnanecký odbor v zájmu včasného a řádného výpočtu a výplaty mezd je oprávněno stanovit rozsah evidence pracovní doby a evidence docházky a termíny pro jejich předložení.
2. Osobou odpovědnou za provádění a kontrolu dodržování tohoto opatření stanovuji vedoucí zaměstnaneckého odboru.
3. Tímto opatřením se ruší opatření děkana č. 27/2021 k organizaci pracovní doby na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a opatření děkana č. 23/2023 Zavedení dnů osobního volna a rozvoje.
4. Toto opatření nabývá účinnosti dnem vydání.

V Praze dne 22. září 2025

Opatření ve formátu PDF