Metody a cvičení ze Sociální geografie I

MZ340C01Z - letní semestr 2009
cvičení probíhají vždy v pondělí

Vyučující     Konzultační hodiny     Požadavky k zápočtu     Harmonogram cvičení     Zadání cvičení - rešerše     Zadání cvičení - I. blok     Zadání cvičení - II. blok     Hodnocení cvičení     Doporučení pro psaní prací     Návody a pomůcky


 Vyučující

 Konzultační hodiny

 Požadavky k zápočtu

  1. Přítomnost (max. 2 absence!) a aktivní účast na cvičení (+ prezentace)
  2. Rešerše cizojazyčného textu (písemně do 20.4. + prezentace)
    Termín prezentací: 11.5. a 18.5.
    Termín odevzdání práce: 4.5.
  3. I. blok cvičení
    Termín odevzdání práce: 6.4.
  4. II. blok cvičení
    Termín odevzdání práce: 11.5.

Práce je možné samozřejmě odevzdat dříve! Ze zkušeností doporučujeme pracovat na cvičeních a rešerši v průběhu semestru, práce jsou poměrně obsáhlé. Navíc je možné, že práce nebude kvůli dostatečné kvalitě na poprvé uznána a termín skutečného splnění úkolu se může protáhnout do zkouškového období (což je samozřejmě nemilé jak pro Vás, tak pro ty, kdo práce opravují).

 Harmonogram cvičení

23.2. - úvodní hodina, základy formální struktury práce

2.3. - literatura, zadání I. bloku

9.3. - mapa, vývojové srovnání

16.3. - kvant. metody

23.3. - distanční cvičení

30.3. - metody zobrazení statistických dat

6.4. - modelování spádovosti

13.4. - Velikonoční pondělí = volno

20.4. - hierarchie, měřítko sledování

27.4. - zásady prezentování

4.5. - distanční cvičení

11.5. - prezentace prací 1

18.5. - prezentace prací 2


Rešerše cizojazyčného textu a I. blok cvičení zpracováváte ve dvojici, II. blok cvičení pak jednotlivě.


 Zadání cvičení - rešerše

Písemná rešerše cizojazyčného textu

Úkol se skládá ze dvou částí


Na cvičení 9.3. si studenti ve zvolených dvojicích přinesou 15-20ti stránkový článek z odborného geografického časopisu vztahující se k tématu geografie obyvatelstva nebo osídlení nebo ekonomické geografie (příklady uvedeny níže). Článek je nutné nejpozději do 6.3. (lépe dříve) zaslat svému cvičícímu k posouzení (schválení).

Referáty slouží k nacvičení práce s literaturou a s cizím jazykem. Na konci semestru (11.5. a 18.5.) je uspořádána prezentace jednotlivých referátů, včetně diskuse nad tématem.

Požadavky na vypracování referátu

Předpokládá se, že si text po sobě přečtete a odstraníte všechny překlepy, gramatické i stylistické nepřesnosti.

Viz pravidla při psaní cvičení.

 

Příklady časopisů: Urban Studies, Economic Geography, Transactions of the Institute of British Geographers, Annals of the Association of American Geographers, Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie, International Journal of Urban and Regional Research, Environment and Planning, GeoJournal, Demography, International Journal of Population Geography, Population, Zeitschrift fur Bevolkerungswissenschaft, Population Studies, International Migration, European Journal of Population, European Urban and Regional Studies

I. blok cvičení - zadání

Zadání cvičení:

Struktura práce
  1. úvod
  2. vývoj rozmístění obyvatelstva
  3. demografické procesy v území
  4. diskuse - vliv, příčiny - ekonomické, dopravní podmínky
  5. závěr

1. Úvod

V úvodu bude uvedena stručná charakteristika vybraného okresu (zejména jeho obyvatelstva a sídelní struktury, ale také socioekonomické údaje - ve vazbě na čtvrtou část práce).

Do textu budou vloženy 3 povinné prvky:
  1. tabulka s 8 charakteristikami okresu (počet obyvatel, počet obcí, aj.),
  2. graf vývoje počtu obyvatel mezi lety 1960 a 2008 (příp. 2007),
  3. mapa s polohou okresu v rámci České republiky.

2. Vývoj rozmístění obyvatelstva

Potřebná data

Pro zvolený okres si vybudujte databázi vývoje počtu obyvatelstva  za jednotlivé obce okresu. Struktura obyvatelstva pro jednotlivé obce okresu a vývoj počtu obyvatel obcí bude pouze z censu 2001)


Zadání

Procvičte si základní techniky a výpočet ukazatelů pro hodnocení  rozmístění obyvatelstva. Z následujících  metod vyberte 3, které využijete k porovnání (2-3 vybrané  roky) vývoje rozmístění obyvatelstva v mikroregionu. Zvolte  nejlépe roky s větším časovým odstupem.

  1. kartogramy s hustotou zalidnění za jednotlivé obce mikroregionu - můžete je nahradit jedním kartogramem, ve kterém bude zachycena změna hustoty zalidnění v absolutních číslech nebo formou indexu (např. 1960=100% - 1990=?...). - povinně index vývoje hustoty zalidnění !!!
  2. změna v poloze geografického populačního středu - počítá se z vybraných obcí , které se zanesou do kartézské soustavy a jejich x-ová a y-ová souřadnice se váží populační velikostí. Tak dostaneme vážený aritmetický průměr pro x a y a vyneseme populační střed do mapy. To uděláme i pro další vybraný rok a hodnotíme změnu v rozmístění obyvatelstva mikroregionu.
  3. můžete zvolit výpočet ukazatelů variability např. směrodatné odchylky Sx nebo variačního koeficientu Vx a interpretovat změnu variability v počtu obyvatelstva v mikroregionu.
  4. naučte se zkonstruovat Lorenzův oblouk a z relativních kumulativních hodnot porovnejte změnu v koncentraci obyvatelstva - např. decily nebo medián. Návod na vypracování Lorenzova oblouku.
  5. porovnejte změny v ukazateli heterogenity H. To je číslo, které udává na jakém procentu plochy je koncentrovaná právě polovina více rozptýleného obyvatelstva (méně koncentrovaná polovina) vašeho mikroregionu. H nabývá hodnot od 50 do 100. Konstrukce je popsána s příklady zde: Hampl, M., Gardavský, V., Kühnl, K. (1987): Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Kapitola 4. Rozvoj hlavních koncentračních prostorů. str. 26.
  6. sestrojte geografický medián populace vašeho mikroregionu
  7. sestrojte areál maximálního zalidnění kolem vašeho jádrového města. Vymezení tohoto území je k dispozici zde: Korčák, J. (1966): Vymezení oblastí maximálního zalidnění. Acta Universitatis Carolinae - Geographica 1-2, str. 65-72. - kdo udělá areál maximálního zalidnění, nemusí dělat 3. metodu !!!


U každé ze tří vybraných metod nezapomeňte uvést zhodnocení vývoje koncentrace obyvatelstva, pracujte na počítači, grafiku vyveďte v perfektním provedení.

Literatura

Statistické prameny Podklady GIS  Poznámka

 

3. Demografické procesy v území

Potřebná data

Pro zvolený okres si vybudujte databázi vývoje počtu obyvatel (tzv. střední stav), narozených, zemřelých, přistěhovalých a vystěhovalých a hrubých měr přirozeného přírůstku a migrace.  Data za okresy  zjistěte za roky 1960-9, 1970-9, 1980-9, 1990-9, 2000-4, 2007 (příp. 2006) (vždy jeden rok ve zvoleném desetiletí, celkem 6 časových průřezů).

Literatura

Statistické prameny

Podrobné zadání je také v prezentaci ke cvičení.

 

3.1 Přirozená měna + 3.2 Věková struktura

Zadání

Zhodnoťte vývoj porodnosti a úmrtnosti v okresech Česka  a porovnejte ukazatele hrubých měr s vývojem v České  republice. Zhodnoťte jednotlivé (rozdílné)  vývojové etapy ukazatelů hrubých měr. Srovnejte věkové struktury vybraného okresu a České republiky. Zhodnoťte vliv věkové struktury na vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů.

K inspiraci využijte publikace o okresech,  statistické prameny a vlastní zkušenosti.  Nezapomeňte  vybavit celou práci patřičnou kartografickou i grafickou částí.  Před započetím práce důkladně prostudujte pravidla při psaní cvičení. Zejména upněte svou  pozornost na kvalitní práci s literaturou, citace pramenů a  zařazení shrnujícího závěru na konec celé práce (včetně hodnocení migrace z dalšího cvičení).

 

3.3 Analýza migrace

Zadání

Zhodnoťte vývoj stěhování obyvatelstva v okrese ve zvolených časových obdobích; věkovou strukturu migrace; směry a důvody stěhování. Znázorněte HMMS graficky pro okres za zvolených šest časových průřezů (stejných jako ve cvičení pro přirozenou měnu). Sestrojte graf, popisující závislost mezi objemem migrace a vzdáleností.

Jaký vliv má migrace na celkový přírůstek obyvatelstva  v území? Jaké jsou hlavní příčiny stěhování obyvatelstva do/z okresu. Jak se tyto důvody v čase mění. Porovnejte ekonomické a ostatní důvody stěhování pomocí migračního salda a obratu za okres ve stejných časových horizontech jako u hodnocení přirozené měny v prvním cvičení.  Jaký je poslední vývoj stěhování  uvnitř okresu a co je hlavní příčinou migračních zisků/ztrát  jednotlivých území.

 

3.4 Shrnutí vlivů přirozené měny a migrace

Zadání

Zhodnoťte vliv přirozené měny a migrace na celkový růst počtu obyvatelstva okresu. Porovnejte vývoj přirozené měny a migrace v okrese. Je nezbytné odůvodnit získané informace a data v přehledném závěru.

 

4. Diskuse příčin a vlivů na populační vývoj

Zadání

Úkolem je vysvětlit vývoj obyvatelstva a jeho rozmístění. Zhodnoťte, jaký vliv mají ekonomické a dopravní podmínky v okrese. Analyzujte ekonomickou strukturu obyvatelstva ve vývoji mezi lety 1960-2007 a dejte do souvislosti zejména s migračními procesy.

Literatura

 

5. Závěr

Shrnňte všechny podstatné výsledky práce. Zjištěné informace vzájemně propojte a odůvodněte. Stručně odpovězte na otázky, které si kladete v úvodu práce. Rozsah závěru by neměl přesahovat 1 stranu textu.

 

Práci odevzdejte do stanoveného termínu v tištěné formě svému cvičícímu.

Práce odevzdané před termínem budou posuzovány méně přísně.

 

II. blok cvičení - zadání

1. EKG – geografie zemědělství

Název: 1.1. Vývoj zemědělského půdního fondu ve světě

Zadání (úkol): zhodnoťte vývoj a současný stav (rozsah a strukturu) zemědělského půdního fondu ve světě podle jednotlivých makroregionů

Metodický postup (návod práce):
  1. vybrat 5 časových horizontů (každý: rok 1961 a nejnovější data; zbylé 3 roky libovolně), vypsat rozlohu ZPF (v mil. ha) za jednotlivé světadíly
  2. zhodnotit vývoj pomocí 2 z následujících způsobů hodnocení
    a) tabulka
    b) vývojový graf
  3. hodnocení, závěry
Prameny, zdroje dat, literatura:

 

Název: 1.2. Vnitřní struktura zemědělského půdního fondu vybraných států světa

Zadání (úkol): určete stát (z 5 vybraných), který má nejpodobnější vnitřní strukturu půdního fondu jako Česko, zdůvodněte, graficky znázorněte

Metodický postup (návod práce)    
  1. vybrat 5 států světa (cílený výběr, např. z jednoho kontinentu, státy se stejnou charakteristikou, nebo naopak extrémy, výběr zdůvodnit), dále každý vybere Česko a svět
  2. vypsat (A. Resources, A.4 Land use): celková rozloha státu (land area), zemědělský půdní fond (agricultural land = arable land + permanent crops + pastures), orná půda (arable land)
  3. vypočítat koeficient geografické asociace, zjistit míru podobnosti vybraných států z hlediska vnitřní struktury zemědělského půdního fondu
  4. výběr ze dvou možností hodnocení: struktura půdního fondu (orná půda, trvalé kultury, trvalé travní porosty, lesní plochy ostatní) nebo jen ZPF (součet orná půda + trvalé kultury + pastviny), lesní plochy, ostatní
  5. do „trojúhelníkového grafu“ znázorněte 5 států + Česko + svět
  6. vyhodnoťte a zdůvodněte rozdíly ve vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu (půdního fondu)
Prameny, zdroje dat, literatura:
Poznámka:
- podrobnější návody pro koeficient geografické asociace a pro vytvoření trojúhelníkového grafu jsou přiloženy v části pravidla

 

Název: 1.3. Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě

Zadání (úkol): zhodnoťte produkci vybrané zemědělské komodity ve světě (vyhodnoťte vývoj produkce, největší producenty, produkci podle jednotlivých kontinentů)

Metodický postup (návod práce)
  1. zvolte si jednu z následujících plodin: pšenice, ječmen, kukuřice, brambory, řepka NEBO si vyberte z nabídky živočišné výroby: skot, prasata, ovce
  2. zhodnoťte vývoj světové produkce (chovu – početního stavu) a regionální rozdíly podle makroregionů (např. Školní atlas dnešního světa. Terra, Praha 2001, listy zemědělství)
  3. hodnocení největších světových producentů: do tabulky vyberte 10 největších světových producentů, určete jejich podíl na celosvětové produkci – zhodnotit míru koncentrace pěstování vybrané zemědělské plodiny / chovu zvoleného druhu hospodářského zvířectva (tabulka, výsečový graf, komentář)
  4. vyhodnocení pozice Česka v evropské produkci: zhodnocení podílu české produkce na evropské produkci, vytvořte sloupcový graf s 10 největšími evropskými producenty + Česko
Prameny, zdroje dat, literatura:

2. EKG – geografie průmyslu

Název: 2.1. Zaměstnanost v sekundéru a jeho podíl na HDP u vybraných států světa

Zadání (úkol): zhodnoťte efektivitu průmyslu v jednotlivých makroregionech světa za posledních deset let

Metodický postup (návod práce)
  1. vybrat deset států světa po jednom z každého významného makroregionu, dále také Česko
  2. zjistit dvě hodnoty podíly zaměstnanosti v sekundéru a podíly průmyslu na tvorbě HDP ve vybraných státech
  3. vypočítat koeficient efektivity průmyslu (podíl na tvorbě HDP / zaměstnanost)
  4. vytvořit tabulky a grafy s výsledky předchozí práce (lze k tomu vhodně využít např. softwarové programy typu Excel)
  5. zhodnotit hlavní výsledky koeficientu efektivity sekundéru o délce asi deseti řádků se zřetelem na tvorbu přibližně tří nejvýznamnějších kategorií (např. negativní, pozitivní a velmi pozitivní hodnota)
Prameny, zdroje dat, literatura

 

Název: 2.2. Koncentrace průmyslových aktivit ve vybraném kraji Česka

Zadání (úkol): zhodnoťte změny počtu zaměstnaných v průmyslu za posledních deset let a pomocí koeficientu koncentrace definujte oblasti se zvýšenou koncentrací průmyslu

Metodický postup (návod práce)
  1. studenti obdrží zájmové území (kraj Česka)
  2. zjistit dvě hodnoty počtu zaměstnaných v průmyslu a počtu obyvatel podle okresů přiděleného kraje Česka v rozmezí přibližně deseti let, přičemž novější údaj by měl být co nejaktuálnější
  3. vypočítat koeficient koncentrace (Kk) ve dvou sledovaných obdobích podle vzorce Kk=(Po/Pk)x100
    Po…počet zaměstnaných v průmyslu na 100 obyvatel v okrese
    Pk…počet zaměstnaných v průmyslu na 100 obyvatel v kraji
  4. vytvořit tabulky a grafy s výsledky předchozí práce (lze k tomu vhodně využít např. softwarové programy typu Excel)
  5. vytvořit kartogram (podle okresů v kraji) a vlastní intervaly hodnot koeficientu koncentrace
  6. zhodnotit kartogram a výsledky koeficientu koncentrace o délce asi deseti řádků se zřetelem na tvorbu přibližně dvou nejvýznamnějších kategorií (podprůměrná a nadprůměrná koncentrace průmyslových aktivit)
Prameny, zdroje dat, literatura

3. EKG – Geografie služeb a cestovního ruchu

Název: 3.1. Modelování vyjížďky za prací a do škol v příslušném ORP

Zadání (úkol): zakreslete spádovost za prací a do škol ve zvoleném mikroregionu do administrativní mapy obcí na základě využití Raileyho gravitačního území

Metodický postup (návod práce)    
  1. výběr mikroregionu – správně-administrativní územní jednotky III. řádu (tj. ORP - obec s rozšířenou působností) v Česku
  2. výběr a příprava dat o vyjížďkovosti za prací a do škol podle dat ze SLDB 2001
  3. výpočet mezních (hraničních bodů) pro každou obec využitím Raileyho gravitačního modelu
  4. vymezení hranic spádového mikroregionu v administrativní mapě 1:200 000
  5. hodnocení a diskuse vymezení spádového mikroregionu, oscilace hranic, vliv okolních center
  6. porovnání modelových výsledků se znalostmi reality procesů v území
Prameny, zdroje dat, literatura

Následující odkazy vám mohou být nápomocné při zpracování cvičení:

4. EKG – Geografie dopravy

Název: 4.1. Postavení krajských měst v dopravní síti Česka

Zadání (úkol): zhodnoťte postavení krajských měst Česka v dopravní síti pomocí následující bodovací metody vyhodnocení

Metodický postup (návod práce)    
1. s pomocí aktuálního autoatlasu Česka (např. www.mapy.cz) přiřaďte krajským městům body podle následujících kritérií (letiště a říční přístavy zanedbáváme):
- výjezd („exit“) z dálnice nebo rychlostní silnice (do 5 km od okraje města, více „exitů“ ze stejné dálnice v jednom sídle započítáváme jen 1krát) – 3 body
- napojení na silnici 1. třídy – 2 body
- napojení na železnici s rychlíkovým a expresním provozem – 2 body
- napojení na železnici bez rychlíkového či expresního provozu – 1 bod

POZOR: bodujeme každý směr komunikace. Vede-li silnice 1. Třídy do i z města, přidělujeme 4 body. Tím odlišíme polohu měst, která např. leží na „slepé koleji) od měst ležících na průjezdních tratích.
2. bodové ohodnocení krajských měst za jednotlivé kategorie komunikací uveďte do tabulky, v posledním sloupci body sečtěte.
- po sečtení bodů stanovte pořadí krajských měst a písemně zhodnoťte výsledek (rozsah cca 15 řádků). Komentujte např. pořadí podle dopravní polohy vzhledem k pořadí podle populační velikosti. Zhodnoťte vhodnost metodického postupu, přidělené váhy apod.
Prameny, zdroje dat, literatura

Název: 4.2. Hierarchie sídel ORP ve zvoleném kraji

Zadání (úkol): zhodnoťte území zvoleného kraje z hlediska kvality dopravy (s důrazem na hromadnou dopravu a dopravní infrastrukturu). Využijte hodnocení z předcházející úlohy a následující postupy:

Metodický postup (návod práce)
  1. zjistěte z jízdního řádu (www.idos.cz) celkový počet odjíždějících autobusových a vlakových spojů z jednotlivých sídel ORP v daném kraji, a to ve středu dne 2. dubna 2008 (během 24 hodin) a uveďte je do tabulky,
  2. celkový objem spojů veřejné dopravy vypočítejte jako 1krát autobusové + 3krát vlakové spoje (vlakových spojů je méně, ale mají vyšší kapacitu) a uveďte je do tabulky spolu s počtem obyvatel sledovaných sídel a rozlohou jejich územního obvodu
  3. korelujte tyto 3 charakteristiky (váženou sumu odjezdů, počet obyvatel středisek a rozlohu jeho územního obvodu – získáte celkem 3 korelační koeficienty). Použijte Spaermanův koeficient korelace pořadí, tj.
    , vzorec znáte z cvičení ;)
    kde n je počet jednotek a di je rozdíl v pořadí.
  4. celkovou váženou sumu počtu odjezdů veřejné dopravy vyneste do mapy okresu pomocí lokalizovaných kruhových diagramů s vyznačením podílu vlakových a autobusových spojů (pozor, hodnotě musí odpovídat plocha kruhu, nikoliv jeho poloměr).
  5. pokuste se (cca na 1,5 NS) zhodnotit území kraje z hlediska kvality dopravního systému: zaměřte se na kvalitu dopravních sítí (využijte aktuální automapu), v komentáři kvality veřejné dopravy využijte vytvořenou tabulku, mapku, vypočítané korelační koeficienty, údaje z předcházejících seminárních prací, popř. další zjištěné statistické údaje (ze stránek ČSÚ); na závěr se pokuste okres rozčlenit na oblasti s dobrou dopravní dostupností a oblasti periferní (podle vašeho názoru, znalosti území atd.)
Prameny, zdroje dat, literatura

 Hodnocení cvičení

 Doporučení pro psaní prací

Při psaní vaší práce se řiďte tzv. "Doporučením pro psaní geografických prací", které je vyvěšeno na webu katedry sociální geografie a regionálního rozvoje. Pravidla obsahují základní informace týkající se formální stránky práce, jejího obsahu a struktury, způsobu citování, atd. Jsou tam uvedeny i příklady, které se vám při zpracování práce mohou hodit. Dodržení zásad pro psaní geografických prací je nutnou podmínkou pro úspěšné přijetí práce.

Vybrané chyby, které se v pracech z Metod a cvičení ze Sociální geografii nejvíce opakovaly, pro vás sepsala Petra Puldová. Před odevzdáním si zkontrolujte, zdali vaše práce tyto chyby neopakuje.

Pro kontrolu případných gramatických nejasností ve vašem písemném projevu využijte např. Internetovou jazykovou příručku, která je volně dostupná na webu Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Odkazy

 Návody a pomůcky

Jak porovnat vývoj v měnících se územních jednotkách

(Martin Ouředníček)


1. případ: Obec existovala samostatně v roce 1961 a v roce 2001 byla administrativně zařazena pod jinou obec. V původní databázi tedy mám v roce 1961 dvě obce s uvedenou rozlohou, v roce 2001 je původně samostatná obec pouze částí obce bez uvedené rozlohy. To znamená, že v roce 2001 není možno z lexikonu vypočítat hustotu zalidnění.

– obec původně samostatnou (1961) sloučím i v tomto roce – sečtu počet obyvatel i rozlohu a porovnám s rozlohou v roce 2001 – rozloha by měla přibližně odpovídat.

2. případ: Obec vznikla odloučením od jiné obce (v roce 1961 neexistovala) a je v roce 2001 samostatná. Pro rok 1961 neznám její rozlohu – nemohu tedy vypočítat hustotu.

– obec dnes samostatnou (2001) sloučím i v tomto roce – sečtu počet obyvatel i rozlohu a porovnám s rozlohou v roce 1961 – rozloha by měla přibližně odpovídat.

3. případ: rozlohy v obou sledovaných letech nejsou přibližně shodné – došlo k odtržení části obce a připojení jako části obce k jiné obci.

Řešení: obce spojím a sečtu počet obyvatel i rozlohu v obou letech.

Jiné řešení není možné, pokud jste nezjistili rozlohy částí obcí z jiných zdrojů než z lexikonu.

 

Návod na vytvoření Lorenzova oblouku

(Martin Ouředníček)

K vyjádření (územní) koncentrace lze využít jednoduchou Lorenzovu křivku. Oblouk křivky a úhlopříčka čtverce grafu vymezují plochu, která odpovídá míře koncentrace určitého jevu (ve statistice je to 1/2 tzv. Giniho koeficientu koncentrace). Čím je tedy plocha vymezená oběma křivkami větší, tím je i větší variabilita v prostorové koncentraci např. obyvatelstva.

Názorné je zejména vývojové srovnání několika časových průřezů nebo dvou odlišných regionů.

Lorenzův oblouk můžeme dobře využít při hodnocení koncentrace obyvatelstva. Jeho sestrojení provádíme v následujících krocích:

Do tabulkového procesoru nasázíme data za jednotlivé územní jednotky

obec
počet obyvatel
rozloha (km2)
hustota zalidnění
 Přišimasy 268 12,3 21,8
 Škvorec 369 14,6 25,3
 Vrátkov 158 24,3 6,5
    
 celkem v území 12589 1524 

Vypočteme hustotu zalidnění a seřadíme obce podle hustoty (to je velmi důležité). Vypočítáme relativní kumulativní četnosti pro počty obyvatel i rozlohu v jednotlivých řádcích.

obecpočet obyvatel
fi kumulativní (%)
rozloha (km2)
fi kumulativní (%)
 Vrátkov 158 1,26 24,3 1,59
 Přišimasy 268 3,38 12,3 2,40
 Škvorec 369 6,32 14,6 3,36
     
 Hradešín 1544 100,00 14,2 100,00
 celkem v území 12589 xxx 1524 xxx

Nyní vynesu do grafu na osu x (vodorovnou) kumulativní četnosti rozlohy - pokud jsem řadil hustotu zalidnění vzestupně - nebo kumulované četnosti obyvatelstva pokud jsem řadil sestupně. V každém případě musím docílit toho, aby oblouk křivky byl v dolní pravé polovině grafu. Graf by měl tvořit pozvolnou křifku bez znatelných skoků. Pokud tomu tak není, sledujte ještě jednou postup sestrojení Lorenzova oblouku.

Graf sestrojte v tabulkovém editoru - nejlépe XY graf.

Sestrojení Lorenzova oblouku můžete nastudovat i v následující literatuře:

zdroj: http://www.natur.cuni.cz/~slamak/lorenz.html [13.2.2009]

Podrobné návody k části 1.2.:

Koeficient geografické asociace

(k části 1.2. bloku Ekonomická geografie)


 Česko (%)
Stát A (%)
Rozdíl v absolutní hodnotě
Stát B (%) Rozdíl v absolutní hodnotě
Orná půda
 70 60
 10 40
 30
Trvalé kultury 5 10 5 10 5
Pastviny 25 30 5 50 25
Celkem zemědělská půda 100 100 20 100 60


Trojúhelníkový graf

(k části 1.2. bloku Ekonomická geografie)

Martin Šimon | 19.2.2009